Úvahy o životě uživatele smilan

Prostor pro globální, obecná nebo taková témata, která se nehodí do žádné z výše uvedených kategorií.
Pravidla fóra
Než cokoli napíšete, prosíme, prostudujte si zdejší stručnou (N)etiketu (přímý odkaz ZDE), na jejíž neznalost nebude brán při případném řešení problému zřetel. Děkujeme. Tým fóra ETIQ.CZ, z.s.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Otevřete oči Slováci! Protestovali jste za cizí zájmy!

Bratislavské hotely byly plny zahraničních turistů. To jest, profesionálních zahraničních štváčů a manažerů barevných revolucí, přicházejících jako supi na národy, jejichž vlády potřebují rozbít a dosadit za ně západním zájmům poslušné poskoky. A takzvaní slušní lidé se dali k takovému něčemu propůjčit svou přítomností na náměstích.

Ochráníme nevládní organizace! Už jen tato jediná věta z plamenných projevů takzvaných osobností na náměstí SNP v Bratislavě v pátek 16.3. by měla donutit každého myslícího člověka, aby zpozorněl. Kdo je totiž schopen nahlédnout trochu hlouběji pod povrch, musí si přece uvědomit, že každý zpívá pouze píseň toho, koho chléb jí!

No a nevládní organizace jsou z větší části financovány právě ze západu. A přestože vyvíjejí také pozitivní činnost, tato pozitivní činnost je v podstatě jenom zástěrkou na to, aby v daném národě a v dané společnosti mohly v skrytu uplatňovat skutečné záměry svých chlebodárců, které mají jen málokdy na zřeteli prospěch daného národa. Téměř vždy je to v jeho neprospěch a začíná to nejdříve ovládnutím veřejného mínění, pak společenského dění, následně dění politického, a nakonec vše směřuje k úplnému ovládnutí ekonomiky a hospodářství. Pokud totiž západ vráží své peníze do nevládních organizací, právem očekává, že se mu jeho investice mnohonásobně vrátí. A vrátí se mu vždy prostřednictvím svržení staré, nespolupracující vlády a nastolením nové, západním zájmům poslušné vlády.

Pokud tedy někdo křičí na náměstí, že bude chránit nevládní organizace, ve skutečnosti křičí, že bude chránit zájmy západních mocností, které tyto organizace prosazují. Zájmy, které jsou v náš neprospěch, ale všechno navenek vypadá tak, že je to v náš největší prospěch a že západ je naším největším přítelem při prosazování dobra, demokracie a lidských práv. A davy jdou slepě proti vlastnímu národu.

"Není většího otroka jako je ten, který si ve svém zotročení myslí, že je svobodný," řekl Johann Wolfgang von Goethe. Ve vztahu k protestům za slušné Slovensko lze parafrázovat Goethe slova asi tak, že není většího otroka, jako toho, který sám bojuje za zájmy svých otrokářů.

A proti skutečným zájmům vlastního národa jdou také všechny mainstreamová média, protože také oni jsou v rukou západních vlastníků a proto také oni zpívají píseň toho, koho chleba jedí. Proto tato média celkem logicky nemohou bojovat za skutečné dobro slovenského národa, ale jedině za zájmy a dobro těch, kteří je vlastní. I když se samozřejmě budou neustále bít do prsou, jak jim nadevše jde o dobro národa. Ale to je opět jenom kamufláž!

A masy, davy, místo toho, aby hlouběji uvažovali o všech těchto skutečnostech, naivně věří tomu, co se jim hlásá z řečnických tribun a čím jsou neustále každodenně mediálně ovlivňováni.

A tento promyšlený postup rozeštvávaní a polarizování společnosti, směřující k protestům, demonstracím a násilnostem, zaměřeným proti vládě daného státu, která nevyhovuje západním mocnostem, tento promyšlený a efektivní postup, spouštějící takzvané oranžové revoluce, byl úspěšně uplatněn v mnoha zemích, jako je třeba Libye, nebo Ukrajina. No a nyní jsme ho zažili také na Slovensku.

Bývalý premiér Robert Fico hovořil na začátku protestů zcela otevřeně o tom, že scénář dění, které nastalo po vraždě novináře a jeho partnerky není připraven doma, ale v zahraničí. A jelikož premiér slovenské republiky má jistě přístup k informacím, které běžní lidé nemají, jeho slova musela být nutně něčím podložena.

Prezident Kiska, jako věrný přítel západu takové vidění situace samozřejmě popřel a doslovně řekl: "Tyto protesty nebudeme nazývat pokusem o převrat, řízeným ze zahraničí. Nebudeme kolem občanů šířit konspirační teorie a tím jich dehonestovat."

Vše je ale úplně jinak, protože občané byli naopak dehonestovaní tím, že neznali pravdu a ve své naivní představě boje za vlastní zájmy požadovali předčasné volby, které však v první řadě požadoval západ, aby si prostřednictvím nové vlády upevnil své mocenské postavení na Slovensku.

A za účelem dosažení tohoto cíle se situace postupně vyhrocovala až do žhářství a vyhrožování, jak o tom informuje deník "Pravda" ze dne 17. března 2018 ve svém článku s názvem: "Napjatá situace přerůstá do výhrůžek a násilí".

Píše se v něm, že na základě výhrůžek jeho vlastní osobě, jakož také jeho rodině musel požádat předseda koaličního Mostu-Híd Béla Bugár o policejní ochranu. Někdo podpálil žilinské sídlo strany Směr a bratislavskou centrálu strany Most-Híd hlídali policisté. Řízená nenávist vůči nynější koalici tedy stále rostla, a postupně se začínali projevovat snahy dohnat současné protivládní protesty na Slovensku do stadia oranžové revoluce ukrajinského typu.

Vraťme se však zpět ke konspiraci, kterou pan prezident Kiska zavrhuje a zesměšňuje, jakoby vůbec neexistovala.

Již před 2000 lety řekl Kristus zákoníkům a farizeům, to jest tehdejší elitě židovského národa, že jsou jako nabílené hroby. Zevně sice honosné a velkolepé, ale uvnitř plné nejrůznější nečistoty.

Tato slova jsou přece jasným svědectvím toho, že elity našeho světa ve většině případů v historii měli, a až dosud mají dvojí tvář. Že mají tu vnější a příjemnou, všechna ta slova o demokracii a lidských právech, avšak ve skutečnosti se za ní skrývá ta nejnižší černota a nečisté úmysly. Tato Kristova slova jsou vyjádřením konspirativní podstaty světa bohatých, mocných a vlivných. Jsou projevem jejich dvojakosti, kterou pokud nebereme na zřetel, musíme se stát nutně její obětí, protože jsme naivně uvěřili, že určitým kruhům jde o naše dobro, zatímco ve skutečnosti jim jde jen o naše ještě větší zotročení, ovládnutí, podmanění a okradení.

Oprávněná nespokojenost lidí s nedostatky ve společnosti a v politice, a jejich legitimní snaha o zlepšení poměrů byla tedy žel organizátory protestních shromáždění za slušné Slovensko, opozicí, nevládními organizacemi a mainstreamovýma médii zneužívána k dosažení nekalých cílů, kterými je ještě větší rozkradení, zotročení a ovládnutí Slovenska západem, prostřednictvím západu nakloněných opozičních stran a jejich nové vlády po předčasných volbách. Jedině z tohoto důvodu bylo všechno směrováno do předčasných voleb. Byl to jenom boj o moc a geopolitický vliv.

Ano, vláda Roberta Fica měla své chyby! Ale myslíte si, že ta nová, složená z opozičních stran by je neměla? Pokud si to myslíte, velmi se mýlíte, protože také oni by měli své kauzy, jenomže ze strany západu, kterému by otrocky sloužily, by nevznikla nikdy potřeba svrhnout jejich vládu oranžovou revolucí tak, jako vládu Roberta Fica, která nebyla západním zájmům po vůli, protože jinak by se toto všechno nedělo. Byla to totiž vláda, která navzdory všem svým chybám přece jen hájila zájmy Slovenska. A to do takové míry, že se stala západu trnem oku a musela být svržena. A k tomu ve své bezbřehé naivitě dobře posloužili davy, zmanipulované mainstreamem, nevládními organizacemi a opozicí.

Současná opozice nemá co velmi Slovensku nabídnout a už vůbec nepředstavuje nějaký vyšší morální kredit, než měla vláda Roberta Fica. Západu je to však úplně jedno, jako mu to bylo jedno třeba v případě diktátora Pinocheta. Je mu jedno, kdo bude u moci a nakolik je morální, jen ať věrně slouží západním zájmům a jde proti vlastnímu lidu.

Ale nám by to přece jedno být nemělo! My se přece nesmíme dát nikdy naivně zmanipulovat do protestů za něco, co se nakonec obrátí proti nám, protože to v podstatě od samého začátku bylo proti nám zaměřené. Současná opozice, dychtící po moci a plná nenávisti vůči vládě Směru, spolu s nevládními organizacemi, meinstramovými médii a organizátory protestů za slušné Slovensko neustále a navzdory všem dosavadním ústupkům protlačovala předčasné volby, které měly být jakýmsi společným koncentrátem bezohledných západních zájmů a jejich vlastní touhy po moci. A tohoto cíle mělo být dosaženo i za cenu destabilizace a majdanizace Slovenska.

Milí slušní lidé! Chcete opravdu spravedlivou vládu a spravedlivou společnost? Potom se především usilujte být spravedlivými ve svých vlastních životech, protože jedině spravedlivému se může dostat spravedlnosti!

Milí slušní lidé, chcete opravdu čestnou vládu s čistýma rukama? Pokud ano, pak se sami usilujte být čestnými a mít čisté ruce, protože jenom čestným lidem s čistýma rukama se může dostat čestnosti.

Milí slušní lidé! Žádáte spravedlnost, ale jste vy sami spravedlivými, nebo se o to alespoň snažíte? Neboť vždy můžete nakonec dostat jenom to, co si zasloužíte!

Požadujte čisté ruce? Ale máte vy sami čisté ruce? Neboť vám samotným se může dostat vždy jen toho, co si zasloužíte!

Neboť nad všemi vášnivými řečnickými projevy, touhami a požadavky davů stojí vyšší zákony, které nám vždy nadělují pouze to, co nám náleží.

Jak se totiž do lesa volá, tak se lesa ozývá! Co tedy do zákonů tohoto univerza svým jednáním, myšlením a hodnotami vložíme, přesně to se nám nakonec v celkem konkrétní podobě vrátí. A to také v případě charakteru naší vlastní vlády! Charakter naší vlády totiž nelze vykřičet, vyprotestovat a vydemonstrovat na náměstích, protože její charakter bude vždy jen odrazem a zrcadlem charakteru nás samotných. Na toto pamatujte!

PS. Na Slovensku se stala impulsem ke svržení pro západ nepohodlné vlády vražda novináře. Její bezohledným zneužitím dostala opozice, nevládní organizace a mainstreamová média emocionálně rozvášněné davy do ulic a nasměrovala je na svržení vlády a dosažení předčasných voleb. V Čechách zase nevládní organizace svou propagandou na školách poštvaly ještě nesvéprávnou mládež do ulic, aby protestovala proti západu nepohodlnému prezidentovi Zemanovi a Babišovi.

Z tohoto pohledu je tedy zásadním omylem křičet na náměstích, že budeme chránit nevládní organizace. Chránit bychom měli především vlastní národ před rozkladným vlivem nevládních organizací, které, financované z cizích peněz, prosazují tyto cizí zájmy pod pláštíkem dobra, humanismu a demokracie. A to jak na Slovensku, tak i v Čechách.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Matrix! Hodnotný film s hlubokým a silným poselstvím

Nedávno jsem opět viděl známý kultovní film Matrix. Jeho skryté poselství nám má všem určitě co říct, jenom ho třeba správně dešifrovat. A právě o toto dešifrování se nyní pokusme, abychom také my nemuseli celý svůj život prožít pouze jako ozubená, nevědomá kolečka v iluzorní realitě matrixu, předstírajícího skutečný život, zatímco skutečnou, nedůstojnou realitou je realita našeho zotročení.

Dříve ale, než začneme mluvit o filmu je potřebné zdůraznit, že každý spisovatel, nebo v našem případě scenárista se ve své tvůrčí inspiraci vždy vnitřně napojuje na určité jemnější úrovně univerza, odkud čerpá. A podle charakteru toho, o čem píše, ale také podle charakteru své vlastní osobnosti a povahy se lze napojit buď na úrovně vyšší, nebo na úrovně nižší. V případě scénáře toho filmu šlo o napojení vyšší, ale žel, konečná podoba byla výrazně zkreslená a příliš zmaterializovaná. Ale i přesto má film přece jen značnou hodnotu.

Jeho děj probíhá v post apokalyptickém světě. Nad lidmi zvítězili stroje a zotročili je. Uvedli je do stavu jakéhosi hybridního spánku, poskytují jim základní výživu a čerpají z nich pro sebe biologickou energii. A tyto živé lidské baterie prožívají během svého hybridního spánku určitý snový stav, který vnímají jako realitu. Je to však jen neskutečná, stroji uměle vytvořená realita matrixu. Je velmi podobná životu, jaký žijeme my dnes. Dokonale totiž simuluje iluzi skutečného života se všemi jeho starostmi, prací a užíváním si.

Vítězství strojů by bylo dokonalé, kdyby neexistovala skupina lidí, kterým se podařilo pochopit, jak se věci mají. Kterým se podařilo odpojit z hybridního spánku a kteří začali usilovat o likvidaci matrixu. Ze skutečné reality do něj pronikají pomocí počítačových programů a jejich vůdcem je Morpheus.

Morpheus se dozvěděl, že v matrixu žije vyvolený, který ho je schopný zničit a začal ho hledat. Tak našel Nea, hlavního hrdinu. Odpojil ho od matrixu, probudil do skutečné reality a začal ho připravovat na jeho rozhodující boj.

Časem ale došlo k tomu, že strážcům matrixu, takzvaným agentům, se podařilo zajmout Morphea a mučením z něj chtěli dostat přístupové kódy k ráji, aby mohli zničit těch pár lidí, žijících ve skutečné realitě a tím pádem dovršit absolutní nadvládu strojů nad lidstvem.

Neo, spolu se svou přítelkyní Trinity se rozhodnou Morphea osvobodit, což se jim také podaří. Morpheus a Trinity uniknou z matrixu do skutečné reality, ale Neo to už nestihne. Zůstává v něm uvězněn a musí bojovat s agenty. Ti ho nakonec zastřelí.

Neo umírá ve svém fiktivním těle v matrixu, ale zároveň umírá i ve skutečné realitě. A ve skutečné realitě stojí při něm Trinity, která se do něj zamilovala a líbá ho na rozloučenou. Avšak její polibkem z lásky se Neo probouzí k životu a zároveň se probouzí k životu také v matrixu. Agenti to zpozorují a začnou do něj střílet. Silou lásky však Neo vítězí nad strojovou realitou matrixu. Gestem ruky zastavuje letící kulky, zničí agenta Smitha a snová realita se začne rozsýpat ...

Tolik k ději filmu. Kdo ho viděl, musí vytušit určitou zvláštní souvislost s naší současností. Pokusme se tedy nyní ozřejmit tuto souvislost a ukázat si, jak to s námi samými opravdu je.

Hlavní poselství filmu je prosté a jednoduché: realita, ve které žijeme a která je pro nás absolutně vším je v podstatě jen jakási dočasná iluze. Není to skutečná, pravá, věčná a autentická realita. Je jen cosi jako materializovaná iluze, za kterou se skrývá realita skutečná.

"Kdo se dívá ven, vidí iluzi! Kdo se dívá dovnitř, vidí skutečnost", říká dávná indická moudrost. Skutečná realita, ta věčná, pravá, trvalá a nehynoucí je tedy realitou nitra! Realitou srdce! Realitou ducha a realitou citu! To je skutečnost, ve které žije naše nejvnitřnější "já"! Naše nejhlubší, duchovní, nejvnitřnější "já"! To jsme ve skutečnosti my samotní! Skutečná pravda bytí je tedy pravdou ducha, v níž žije a přebývá naše pravé "já".

A toto naše pravé já, podobně jako ve filmu Matrix, sní sen iluze hmoty. Sní sen iluze těla. Sen iluze materiálních tužeb, žádostí, potřeb, vášní a všech obrovských možností hmotného světa. To je pro nás realita, která se nám stala vším. Považujeme to za to jediné, co můžeme od života očekávat, ale ve skutečnosti jde jenom o materiální iluzi reality matrixu, ve které jsme se svým mylným a omezeným nahlížením na svět sami uvěznili.

Tak jsme se stali bytostmi, plně zotročenými hmotným světem. A toto naše zotročení se projevuje falešnou hodnotovou hierarchií, kterou jsme si vytvořili na základě své fatální záměny snové reality hmoty za pravou realitu ducha. Našimi nejvyššími hodnotami se totiž staly jedině hodnoty hmotné.

Mít, vlastnit a užívat si! Peníze, majetky a moc! Pozemská sláva a velikost!

Důsledkem těchto "hodnot" je však nárůst bezohlednosti, chamtivosti, podvodu, nečestnosti a všech ostatních negativních vlastnosti, které z naší zmatené hodnotové hierarchie nevyhnutelně pramení. Žijeme proto ve světě zla, který vznikl z naší záměny iluze za skutečnost.

A tato, námi samými vytvořena iluze výlučnosti materiální reality a falešných hodnot z ní plynoucích způsobuje lidem mnoho bolesti, nepříjemností, stresu, nepohody, konfliktů a utrpení. V tomto hodnotově zvráceném světě se často daří lidem bezcharakterním, bezohledným a nepoctivým, kteří vytvářejí ze země peklo. Tito lidé osobně profitují z matrixu a proto se ho snaží udržet. Proto podporují komerční plytkost a tupý materiální konzum. Proto podporují zvrácenost, drogy, násilí a hazard. Obyvatelstvo totiž musí být plně pohlceno tím, co jim matrix nabízí, aby z něj nikdy nenašlo cestu ven.

Jsou ale mnozí, kteří vnímají a tuší, že materiální realita nemůže být vším. Že musí existovat i něco jiného a hlubšího. Tito lidé začínají tušit iluzi a klam dočasné materiální reality matrixu a její pomýlených hodnot. Začínají tušit, že vše může být jinak, podobně jako Neo, hlavní hrdina filmu.

A přesně toto jsou lidé, kteří se svým vnitřním tušením stávají připravenými na odpojení od matrixu. Proto bývají kontaktováni ze strany skutečné reality. Ze strany skutečné pravdy! Pravdy ducha, srdce a citu! Jsou vnitřně oslovení a mají, podobně jako Neo možnost rozhodnout se, zda chtějí zůstat nadále v matrixu, nebo se chtějí konečně probudit do skutečné reality.

Pokud se rozhodnou pro skutečnou realitu, poznají pravdu. Pravdu o dočasné iluzi matrixu materiálního světa a s ním spojených, nízkých, materiálních hodnot. Pravdu o pravém světě bytí ducha, v němž vládnou pravé a vznešené hodnoty, jakými je spravedlnost, lidskost, čestnost a dobro. Jedině toto je totiž to věčné, pravé a skutečné! Vše ostatní je jenom omyl, který zotročuje člověka.

No a vrcholným momentem filmu, ale také celého našeho života jako takového je poznání všemocné síly lásky. Poznání, že zlomit iluzi matrixu je schopna jedině láska. Láska k pravdě, láska k člověku, láska k dobru, láska k spravedlnosti a láska k Bohu. Jedině silou lásky k pravým hodnotám bytí může každý z nás zvítězit nad matrixem! Nejdříve sám v sobě a sám za sebe, čímž se stane vyvoleným, podobně jako Neo.

Vyvoleným k tomu, aby také on bojoval s matrixem a porazil ho! Ale ne zbraněmi, jako ve filmu, ale silou rozvíjení dobra, spravedlnosti, čestnosti, ohleduplnosti a duchovnosti. Čím více člověk takovým bude, tím více bude otřásat iluzí matrixu jedinečnosti dočasné reality hmoty a také všemi, s touto iluzí spojenými, nízkými materialistickými hodnotami.

Až nakonec, při dostatečném množství ve skutečné realitě ducha ukotvených lidí, bojujících proti materiální zvrácenosti pseudo hodnot matrixu prostřednictvím rozvíjení skutečného dobra a ctností dojde k tomu, že iluze padne. Že padne iluze výlučnosti hmoty a lidé poznají realitu takovou, jaká ve skutečnosti je. Poznají realitu ducha, srdce a dobra, která je jedinou pravou realitou.

Současnou, falešnou, pomýlenou a pokřivenou realitu výlučnosti matrixu materialistické reality pak vystřídá pravá realita pravdy ducha, citu, lidskosti, spravedlnosti a ušlechtilosti. Ta nově a na svůj vlastní obraz zformuje i materiální svět tak, že se v něm všechno stane skutečné a pravdivé.

Je tedy na nás, dokdy zůstaneme věřit iluzi matrixu, dokdy ho budeme živit svým přesvědčením, že je to jediná realita a dokdy budeme uctívat pseudo hodnoty, které tento náš omyl nutně doprovázejí. Je na nás, dokdy necháme své pravé "já" v hybridním spánku a v otroctví nedůstojného, pouze čistě materiálního bytí.

Ze skutečné reality ducha však zaznívá tiché volání ke všem, kteří začínají tušit pravdu o podstatě bytí, aby se staly vyvolenými …
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Odhalení činnosti nevládních organizací, jako profesionálních provokatérů protestů


Ten, kdo nepřipouští manipulaci ve světě manipulací je sebevražedně naivní, a proto se stává snadnou a vyhledávanou obětí manipulací. Poučme se proto a poznávejme onen zákeřný mechanismus manipulace, protože pokud to nedokážeme, budeme i nadále manipulováni podle potřeb mocných. Budeme jim sloužit svou naivitou a prvoplánovým bojem za ušlechtilé ideály. Budeme bojovat na náměstích, ale ne za naše, ale za jejich cíle.

Ukažme si tedy, jak to celé funguje a přenesme se do USA, nebo v širším kontextu na západ, usilující o světovou hegemonii. Za účelem dosažení tohoto cíle bylo vytvořeno několik mechanismů, přičemž jeden z mimořádně efektivních je celosvětový systém nevládních organizací. Jde o organizace, nacházející se téměř ve všech státech demokracie současného typu, které jsou z převážné části financovány právě ze západu, především z USA.

Nevládní organizace mají dva účely. První je vnější a viditelný, zatímco ten druhý, skutečný, je utajován a skrýván.

Vnější činností nevládních organizací je nejrůznější pomoc tomu kterému státu. Jejich pomoc se týká různých oblastí života a zcela objektivně přináší společnosti mnoho dobrého. To je jeden z hlavních důvodů, proč jednotlivé země otevírají své brány nevládním organizacím. Jelikož jsou totiž z větší části financovány ze zahraničí a dělají mnoho pozitivních věcí, není důvod je společensky neakceptovat a jejich aktivity nepřijímat. Vždyť přece pokud někdo prakticky zdarma pomáhá společnosti, mladým lidem a mnoha jiným skupinám obyvatelstva, je to jen dobré a vítané.

Takto lákavě a lidumilně to vypadá na první pohled. Podívejme se však na celou věc z jiného úhlu pohledu. A sice ne očima obdarovaného, ale očima dárce. Čili z hlediska západu, který nevládní organizace financuje a cíleně je využívá na dosahování svých vlastních, nekalých záměrů. Pro západ totiž jde vždy jenom o dobrou investici, při níž se zcela samozřejmě počítá s vysokou návratností. Západ totiž není a nikdy nebyl nezištný, ale vždy chtěl ze svého jednoho investovaného dolaru dostat sto, nebo tisíc. A přesně tak je to také v tomto případě.

Zkuste si tedy představit, že máte peníze. Množství peněz, které je třeba výhodně investovat a dále násobit. Nejste totiž žádný lidumil, ale tvrdý obchodník. Obchodník, který se však rozhodl při svém obchodování kalkulovat právě s lidumilností.

Vymyslíte proto systém nevládních organizací a ty se, kvůli své pozitivní činnosti v různých oblastech života, stanou velkým přínosem pro každou společnost.

Pozitivní činností nevládních organizací se cíleně buduje pozitivní kredit. Dosažením takovéhoto společenského renomé však dostáváte do rukou možnost ovlivňování povědomí společnosti a manipulování s ním. To představuje první váš trumf.

Druhým vašim trumfem jsou mainstreamová média, o které jste se již také postarali tím, že jste je získali do svého vlastnictví. Znamená to, že můžete mediálně působit na společnost přesně takovým způsobem, který vyhovuje vašim záměrům. Čili vaší touze po penězích, moci, geopolitické nadvládě a úplném zotročení a podmanění daného národa.

No a s těmito dvěma trumfy v rukávu, čili společností přijímanými nevládními organizacemi a médii ve vašich rukou můžete začít rozehrávat svou velkou šachovou partii. Šachovou partii za účelem bohaté návratnosti vámi takto investovaných peněz.

Vláda daného státu může být totiž dvojí. Vám a vašim, čili západním zájmům nakloněná, nebo naopak, západu a západním zájmům nepřátelská, nebo jim alespoň nedostatečným způsobem vycházející vstříc.

Pokud je vám vláda nakloněná znamená to, že jde proti zájmům vlastního národa, protože vychází vstříc především západním zájmům po hospodářském ovládnutí, podmanění, okradení a zotročení daného národa. A přestože vláda takto zrazuje a ožebračuje vlastní národ, všechna média v rukou západu, jakož také všechny nevládní organizace, které mezi tím získali mimořádně pozitivní společenský kredit, budou společně vládu chválit a vytvářet jí pozitivní image. "Vždyť přece pokud nevládní organizace konají tolik dobra, musí vždy podporovat jenom to, co je dobré a správné", přibližně takto uvažuje většina lidí.

Avšak západ právě tímto způsobem, prostřednictvím zkoordinované činnosti nevládních organizací a médií dokáže dosáhnout toho, že zrada národa a zrada na národě je samotným národem vnímána pozitivně a progresivně. Je fascinující, že vhodným a cíleným ovlivňováním veřejného mínění je opravdu možné dosáhnout, aby lidé vnímali černé jako bílé.

Vše se ale radikálně mění, pokud se po volbách náhodou dostane k moci vláda západním zájmům nepřátelská, nebo jim alespoň nedostatečně jdoucí po vůli. To znamená, že jde o vládu, která nechce ožebračit vlastní národ a proto začne klást překážky tomu, aby západní mocnosti mohly dělat v rámci teritoria dané země co jen chtějí. Takové něco je pro západ, který se naučil žít z práce a přírodních zdrojů jiných nepřijatelné! A proto všechny předem připravené mechanismy, které má v rámci daného státu k dispozici, okamžitě využije k tomu, aby se situace změnila. Aby prostě byla západu nepohodlná vláda odstraněna.

Každá vláda, a to jakákoliv, má své chyby a nedostatky. A tyto chyby jsou médii neustále vyzdvihovány. Neustále se cíleně pracuje na budování nespokojenosti obyvatelstva, ustavičně se mluví pouze o negativech, zatímco o pozitivech se samozřejmě mlčí. Médii, hlasem nevládních organizací a opozičními politickými zrádci vlastního národa je tedy obyvatelstvo dlouhodobě masírováno k nespokojenosti s vládou, až tomuto navršenému množství zloby stačí nějaká vhodná jiskra, jakou byla třeba nedávno na Slovensku vražda novináře. A důsledně připravovaná výbušná směs exploduje do nenávistných protestů proti vládě, která musí být pro dobro národa sesazena. Takto se obrazně z bílého, protože nikdo není bez chyb, stává černé a masy, davy lidí jsou v celém tomto dění jenom naivními, nevědomými, směšnými statisty, bojujícími za cizí zájmy v předem připraveném, velkém divadelním představení na náměstích. Tito oklamáni, obyčejní slušní lidé totiž naivně věří, že opravdu bojují za dobro a lepší společnost.

Avšak to, co tímto způsobem vybojují, pokud se jim to podaří, je pak vždy ve skutečnosti namířeno proti ním samotným, prostřednictvím dalšího okrádání, zotročování a ožebračování jejich vlastního národa. Tak si masy ve své naivní představě, že se svržením staré vlády a nastolením nové budou mít lépe, vybojovaly majdanem na Ukrajině rozvrat vlastního státu a katastrofální propad životní úrovně. Neboť západním silám, stojícím za organizováním majdanu nešlo nikdy o dobro ukrajinského národa, ale pouze o jejich vlastní prospěch.

Tak si také agresivní masy v Libyi, v boji proti takzvanému diktátorovi Kaddáfímu vybojovaly pouze rozvrat vlastního státu, anarchii a katastrofální propad životní úrovně. Neboť silám, stojícím za snahami o odstranění Kaddáfího nikdy nešlo o dobro libyjského lidu, ale pouze o své vlastní zištné a geopolitické zájmy. A naivní lidičky, masy, se staly užitečným nástrojem v rukou západních sil.

Vždyť si nakonec stačí položit jedinou prostou otázku: Kdo měl prospěch z majdanu na Ukrajině? Ukrajinský lid určitě ne! Kdo měl prospěch ze svržení Kaddáfího? Libyjský lid určitě ne!

A přesně k takovémuto jistému pokusu došlo v současnosti i na Slovensku, prostřednictvím protestů za slušné Slovensko. Tyto protesty ukázaly efektivní funkčnost vzájemného spojení médií, nevládních organizací a zrádcovské opozice, jehož prostřednictvím je možné podle potřeby kdykoliv svrhnout jakoukoliv nepohodlnou vládu. Tyto protesty také ukázaly obrovskou naivitu zejména mladých lidí, kteří jsou právě pro svou nezralost zneužívání na podobné revoluční aktivity na celém světě.

Závěrečné poučení je proto následující: Nic na tomto světě není zadarmo! A už vůbec ne to, co k nám přichází ze západu a tváří se nezištně. Ani nevládní organizace nejsou žádným nezištným nástrojem na konání dobra v jiných zemích. Naopak, jsou čistě obchodnickou investicí, která počítá s výraznou návratností.

Pomáhají sice a konají dobro, avšak v rozhodujících momentech nejednou uměle, a také za jejich vlastního přispění vyvolaného společenského pnutí, využívají veškerý svůj potenciál a společenský kredit k tomu, aby v daném národě napomáhaly prosazovat zištné zájmy svých štědrých západních donorů. Dárců a "lidumilů", pro které jsou i pojmy jako lidskost a pomoc pouze obchodem.

Nevládní organizace jsou tedy západním hadem na prsou každé společnosti, který se hřeje, koná dobro a ustavičně číhá. A v rozhodující chvíli uštkne! Uštkne toho, komu se hřál na prsou a dělal mu dobro! Uštkne ho a svým jedem otráví společenské povědomí tak, aby bylo to černé a špatné, co se svýma chamtivýma rukama chce zmocnit daného národa, vnímáno jako bílé a dobré. Aby tak bylo pod pláštíkem dobra, demokracie a humanismu dosaženo vítězství temných sil, stojících za financováním nevládních organizací. Aby se tyto temné západní síly a jejich opoziční přisluhovači mohly dostat k moci, a aby prostřednictvím jejich poslušného vazalství dosáhl západ bohaté návratnosti všech svých filantropických investic.

A také není nevinné ani sledování různých televizí, čtení novin a poslech rozhlasu. Tyto západem vlastněná média se totiž takto stávají lidem dobrým společníkem při relaxaci a trávení volného času, ovšem vše, co je jen možné, je v nich nastaveno tak, aby ovlivňovalo veřejné mínění a světonázor obyvatelstva způsobem, jaký vyhovuje vlastníkům těchto médií. To jest jejich touze po moci, vlivu a absolutním hospodářském ovládnutí.

V rozhodující chvíli je tedy také tento mediální potenciál vždy využit tak, aby nasměroval veřejnost ke svržení vlády, která chce národu dobře, i když má samozřejmě množství chyb, a k nastolení nové vlády, která bude poslušně plnit příkazy západu, a tím zajišťovat návratnost všech jeho humanistických investic.

A je smutné, že tisíce Slováků, protestujících za slušné Slovensko podlehlo této manipulaci a stali se užitečnými nástroji v cizích, zlovolných rukou.

Je smutné, že tisíce Slováků se všem těmto věcem vysmívá jako nerealistickým konspiracím, což je však žel opět pouze důsledkem jejich dlouhodobé, jednostranné mediální manipulace.

Je smutné, že mnozí obyvatelé různých krajin světa nejsou ještě vnitřně plně vyvinuty k tomu, aby prohlédli tenhle efektivní princip manipulace, co žel reálně znamená, že kdykoliv bude západ chtít, zneužije jejich lidské naivity k odstranění jakékoliv nepohodlné vlády, která jim nepůjde ve všem po ruce. A tisíce zmanipulovaných, především mladých lidí jim v tom bude pomáhat na náměstích s velkým revolučním nadšením.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Slušní lidé nepotřebují dělat žádné revoluce! Vyjádření k situaci na Slovensku

Tento článek je hloubkovou analýzou toho, proč jsou také z duchovního hlediska všechny pouliční protesty kontraproduktivní a nikdy nemohou přinést žádné zlepšení situace. Je už totiž nejvyšší čas, aby konečně padl mýtus o tom, že hlavní odpovědnost za všechno zlé, co prožíváme u nás doma, nebo i ve světě mohou politici, pak velké nadnárodní korporace a nakonec světová elita nejmocnějších a nejbohatších.

Vše je však úplně jinak a my si ukažme, jak ve skutečnosti vzniká výše zmiňovaná, mocenská hierarchie bezohlednosti, která opravdu utlačuje obyčejné lidi a oni mají dojem, že jsou pouze bezbrannými oběťmi. Oběťmi bezcharakterních politiků, oběťmi dravého nadnárodního kapitálu, nebo oběťmi úzké světové elity, která má s lidstvem své vlastní temné plány.

Otevřeně a bez obalu je třeba zdůraznit, že obyčejní lidé nejsou žádnými nevinnými oběťmi systému a poměrů, které musí snášet. Obyčejní lidé totiž zplodili tento systém, podporují ho a stále ho udržují při životě!

Jak to celé funguje?

Představte si spoře a provokativně oděnou ženu, kráčející po ulici, která na sebe doslova přitahuje chlípné pohledy mužů. Ba nejednou provokuje i vulgární poznámky. Jde samozřejmě o opravdu nízké mužské jednání, které nelze ospravedlnit, ale třeba si uvědomit, že největší podíl na tom nese především ten, kdo tomu dává prvotní podnět. Ten, z koho pohoršení pochází!

Proč o tom mluvíme? Protože na základě zcela stejného mechanismu vznikají i vnější poměry, ve kterých musí lidé žít!

Lidé jsou totiž žel obecně většinou povrchní, mělcí a materialističtí. Upoutali se pouze na sebe a svůj vlastní prospěch, za kterým jdou slepě, jako jakési obrovské stádo ovcí. A tyto ovce, tato masa ve své povrchnosti a plytkosti života, zaměřeného úzkoprse jenom na sebe doslova provokuje jinou kategorii lidí, takzvaných "chytrých" k tomu, aby těžili z jejich obecné plytkosti a malosti. Aby tuto negativní povahu mas obratně vyžili na jejich ovládání a zotročení, prostřednictvím jejich vlastních chyb a nedostatků.

Protože masy přitahuje živočišná tělesnost, dopřejme jim ji štědře ve filmech, v knihách, v časopisech, nebo na internetu, ať se do ní ponoří tak intenzivně, že už nebudou mít zájem o nic jiného.

Protože masy přitahuje mělká, až primitivní zábava nejrůznějšího druhu, dopřejme jim ji. Ať už v televizi, v rozhlase, nebo v bulvárním tisku. Ať jim vyplňuje celý jejich volný čas a celý jejich duševní obzor, abychom my, ti šikovnější, mohli potom poza jejich záda dělat, co se nám jen zlíbí.

Masy chtějí žít v iluzi, že se někdo snaží o jejich dobro a proto jim bohatě, ale pouze slovně dopřejme tuto iluzi a neustále je bombardujme pojmy jako lidská práva, demokracie, mír, multikulturalismus, boj proti terorismu, nebo jiným světovým hrozbám a nepřítelům. Živme v nich takovou iluzi dobra, přičemž pod její pláštíkem si dělejme, co jen chceme. Vždyť oni jsou tak naivní a nemyslící, že nikdy nepoznají naše skutečné úmysly. A pokud se někdo myslící mezi nimi najde, většina i tak neuvěří jeho takzvaným konspiračním bludům

Současný systém se podobá stupňovité pyramidě. Její základ, její první stupeň tvoří obyčejní lidé se všemi, výše zmíněnýma chybami a nectnostmi. No a každý další stupeň pyramidy představuje o trochu vyšší, hierarchický stupeň moci, profitující z negativních vlastností mas.

A tak to jde od jednoho stupně pyramidy k druhému, stále výš a výš. Až se nakonec v tomto stupňování moci dostaneme k našim domácím politickým špičkám a pak k politickým lídrům světového formátu, stojícím nad nimi. Ti jsou zase ovládání mocnými nadnárodními korporacemi, a tyto jsou ovládány takzvanou elitou, čili nejbohatšími lidmi světa, stojícími na samém vrcholu pyramidy a soustřeďujícími ve svých rukou obrovskou moc.

Avšak stabilita každé pyramidy, ba každé stavby je možná jedině tehdy, pokud stojí na pevném základě. No a tím pevným základem, na kterém stojí současný pyramidální systém moci je plytkost, povrchnost, konzum, materialismus, nízké vášně a ubohý duševní a duchovní obzor obyčejných lidí, kteří jdou jako slepé stádo jedině za svým vlastním prospěchem.

Toto je základ, na němž celá stavba vznikla a který celou stavbu drží. A pokud se i střídají různí vládci, různé společenské systémy, nebo různá politická garnitura, charakter ovládání mas zůstává stále stejný. Stále stejný, protože to nejpodstatnější, to nejzákladnější, čili lidé ze svýma chybami, nedostatky a nízkostmi zůstávají stále stejní.

Je to tedy celé tak, že ti nahoře se všemi jejich negativními vlastnostmi ve skutečnosti lidem nevládnou, ale obyčejní lidé samotní svýma chybami a nízkostí své duše umožňují, aby jim vládli právě lidé takovéhoto druhu. Lidé plní bezohlednosti, chamtivosti, egoismu, pokrytectví, kariérismu a touhy po neomezené moci.

Z poznání všech těchto zásadních skutečností ale zároveň vyplývá, že k obratu k lepšímu může dojít pouze zdola. Pokud se totiž hodnotově změní základ, neboli obyčejní lidé, změní se tím absolutně všechno. Pokud se tedy změní směrem k vyšším a ušlechtilejším hodnotám první stupeň pyramidy, musí být také nezbytně nahrazena celá stará hierarchie moci lidmi nové hodnotové linie.

Netřeba proto vůbec žádných revolucí v dosavadním slova smyslu! To, co je třeba, aby se celkový život lidí změnil k lepšímu je jedině velká, revoluční změna hodnot! Revoluční změna hodnotového zaměření mas, která je schopna změnit tvář celého nynějšího světa, protože pokud se změní základ, musí se nutně změnit také všechno to, co bude stát na tomto základě. A to od základu až po samotný vrchol pyramidy.

Pochopme už přece konečně jednoduchou pravdu a dětsky jednoduchou zákonitost, že spravedlnosti se může přece dostat jedině tomu, kdo je sám spravedlivý! Že dobra se může dostat jedině tomu, kdo je sám dobrý! Že lidskosti a ohleduplnosti se může dostat pouze tomu, kdo je sám lidský a ohleduplný! Že čestně může být přistupováno pouze k tomu, kdo je sám čestný! A tak dále, a tak dále.

Avšak všeobecný sklon lidí k nečestnosti, zlu, nespravedlnosti, bezohlednosti a jiným nízkým negativním vlastnostem musel nutně zplodit právě takovýto negativní a zvrácený systém moci, jaký nám vládne v současnosti.

Lidé! Obyčejní, prostí lidé změňte se! Změňte se k lepšímu a tím změníte všechno! Tím přivodíte tu nejzásadnější změnu v dějinách, protože pohnete základem, na kterém všechno stojí! Neboť jedině ve změně jednotlivců, těch nejobyčejnějších lidí, v jejich hodnotovému obratu k vyššímu, lepšímu a ušlechtilejšímu se skrývá klíč k zásadní změně charakteru lidské civilizace na planetě Zemi.

O tom, v koho rukách se skrývá skutečná moc se však zarytě mlčí! Je naopak intenzivně živeno přesvědčení, že jednotlivec a takzvaný obyčejný člověk nic nezmůže. A dělá se ještě mnoho jiných věcí proto, aby lidé nikdy neprocitli a zůstali žít navždy v bludu, že jim skutečně vládnou ti, kteří stojí na nejvyšších příčkách pyramidy moci.

Mocní našeho světa srážejí nejrůznějšími způsoby obyčejné lidi dolů a všemožně jich duševně a osobnostně devalvují, jen aby neprocitli k poznání moci, která se skrývá v jejich rukou. V neuvěřitelné moci změnit svět prostřednictvím změny sebe samých!

Ano, skutečná moc nespočívá v rukou těch, kteří nám vládnou, ale v rukou těch, kteří je nechávají vládnout! A proto budou takzvaní mocní tohoto světa donekonečna, ať už mediálně, nebo mnoha jinými způsoby podvádět masy a duševně je degradovat, jen aby to nepochopili. Aby nikdy nepochopili, že jedině oni sami mají v rukou skutečnou moc! Moc měnit a změnit věci kolem sebe! Moc změnit celou společnost i celý svět!

Takovéhoto procitnutí jednotlivců se doslova hrozí současná hierarchie moci, profitující z toho nejnižšího, co v lidech existuje a všemožně to podporující, protože příklonem obyčejných lidí k lepšímu, morálnějšímu, vyššímu, spravedlivějšímu, čestnějšímu a ušlechtilejšímu by nevyhnutelně povážlivě zakolísala pyramida současného systému moci, aby se následně zcela zhroutila a navždy pohřbila celý tento zvrácený systém pod sebou.

Aby konečně na nových, obrozených základech dobra, spravedlnosti, ušlechtilosti a podobných vysokých lidských a duchovních hodnot mohla vyrůst nová pyramida úplně jiného druhu. Pyramida, která vynese na vrchol mistrů všech těchto ctností, zatímco žel dnes stojí na jejím vrcholu pouze mistři všech našich vlastních chyb, nízkosti a nectností. Neboť v konečném důsledku má a bude mít naše civilizace i každý národ na svém vrcholu vždy jenom takové lidi, takové vlády a takové společenské elity, jaké si zaslouží a jaké dokonale odrážejí základní hodnotovou orientaci nejširších mas obyvatelstva.

PS. Takzvaní slušní lidé a další, s nimi spřízněné iniciativy bojují v současnosti na Slovensku za výměnu morálně nevyhovujících politiků za morálně více vyhovujících. Neuvědomují si však zákonitost, že tito politici jsou pouze dokonalým odrazem celkového morálního a hodnotového klimatu ve společnosti. A pokud se v tomto směru nic nezemní a vše zůstane při starém, noví politici, kteří nahradí staré budou stejní.

Pokud by ale opravdu všem těmto iniciativám takzvaných slušných lidí šlo o dobro společnosti, nesoustředily by se s takovou vehemencí pouze na výměnu jednotlivých osob ve vládě, která prakticky nic nezmění, i kdyby se tam dostala opozice, ale bojovaly by za systémovou změnu celkové hodnotového a morálního klimatu ve společnosti, zakotveného jednak do podoby konkrétních zákonů a jednak do změny hodnotových společenských priorit. Jedině takovéto pozitivní změny by pak postupně samy o sobě začaly generovat mnohem slušnější politickou garnituru.

Z hlediska všech těchto zákonitostí se revoluční dění slušných lidí, bojujících za slušné Slovensko jeví jako pokrytectví, které sice požaduje změnu nevyhovujících lidí, ale ne změnu morálně a hodnotově nevyhovujícího systému, který musí vždy nutně produkovat pouze tomu odpovídající, morální a hodnotovou lidskou nekvalitu.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Supermarkety a konzum mění venkov k horšímu. Hlubší pohled na venkovskou realitu

Charakter našich obcí se očividně mění. Nejsou to už totiž obce jako v minulosti, jejichž obyvatelé využívali své pozemky především na pěstování různých produktů pro vlastní spotřebu. To znamená, že většinu celkové rozlohy pozemku tvořila zahrada užitková a pouze nepatrná část byla vyhrazena zahradě okrasné.

V současnosti, i z důvodu příchodu mnoha lidí z měst na venkov, se však tento poměr obrátil. Dnes tvoří většinu pozemku zahrada okrasná, s velkými zatravněnými plochami. Jen menší, zanedbatelnou část tvoří zahrada užitná, která někdy často zcela chybí.

Co je však na tomto trendu tak negativní? Vždyť přece na svém vlastním pozemku si může dělat každý co chce.

Negativem je to, že lidé žijící na venkově se tímto stylem života začínají vzdalovat typickému a pro venkov po staletí příznačným, důvěrnému spojení s půdou. A tím pádem také s přírodou jako takovou. Stávají se jen jakýmisi městskými lidmi, žijícími na venkově, kteří však už postrádají opravdový vztah a hlavně úctu k půdě, na níž by si mohli sami pro sebe vypěstovat vlastní, zdravé ovoce a zeleninu.

Samozřejmě jsou tací, co na to vedle svých pracovních povinností čas nemají. Ale je třeba zdůraznit, že i v takovém případě existují mnohé rostliny, nebo ovocné stromy, které potřebují pouze minimální, nebo vůbec žádnou péči. Například rybíz, angrešt, třešně, višně, hrušky, meruňky, maliny, nebo ořechy. Stačí je jen zasadit a o nic víc se už prakticky netřeba starat. Třeba pouze posbírat úrodu a možná na podzim shrabat listy. Ale ani to není nutné.

Je ale přímo nepochopitelné, proč mnozí majitelé pozemků na nich pěstují jenom trávu a nevyužívají ji k tomu, aby jim prakticky bez práce přinášela vlastní a zdravé ovoce.

Lidé z měst zpravidla nemají vlastní půdu a proto si musí všechno kupovat. No a z výše uvedených důvodů začíná i na venkově přibývat stále více takových, kteří jsou na to odkázáni. Kteří se stávají dobrovolně ve všem závislými, ačkoli by naopak mohli být do značné míry soběstačnými.

Ve všem, o čem jsme mluvili se však ve skutečnosti skrývá mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. V tomto trendu je totiž evidentně patrná zhoubná filozofie konzumní pohodlnosti, přicházející k nám ze západu. Na co se má člověk namáhat, vždyť přece v obchodech dostane všechno? A častokrát tak levně, že by se mu to samému ani pěstovat nevyplatilo.

Co na tom, že potraviny v obchodních řetězcích jsou plné chemie! Co na tom, že u nás, v střední Evropě jde z hlediska potravinové politiky západu o produkty druhořadého charakteru, ačkoli jsou ve stejném obalu, jako na západě!

Odevzdaně a bez špetky hrdosti jsme se smířili s pozicí lidí druhé kategorie a svou mládež posíláme na západ za druhořadou prací, o kterou už domácí nemají zájem. A právě pro tuto ztrátu naší vlastní, nejelementárnější sebe úcty si pravděpodobně ani nic jiného nezasloužíme.

Ano, už jen tím, že se člověk snaží, má-li tu možnost, být alespoň částečně soběstačným, už jen tím se staví na odpor bezohledné taktice bohatých západních zemí, které z nás chtějí mít jenom své odbytiště. Které chtějí, abychom na nich byli absolutně ve všem závislí a oni si pak budou moci s námi dělat cokoliv. A k dosažení toho využívají naši lenost, pohodlnost a sklon ke konzumu.

Kdo se však podvolí tomuto trendu, kdo se stane prázdnou konzumní loutkou, ve všem se spoléhající pouze na obchody, ten možná po celý svůj život ani nepozná, jak chutná skutečné jablko, jahoda, paprika, nebo rajče, protože ty ze západních obchodních řetězců jsou více chemickými, než zemědělskými produkty. Hold, za všechno se platí! A toto je daň za naši lenost, pohodlnost a konzum.

A je tu ještě druhá, důležitá věc, o kterou přichází každý, kdo nechává svou půdu ladem a pravidelně na ní seče pouze trávník. Jde o vztah k půdě, vztah k zemi, vztah k přírodě a k jejím přírodním cyklem. Jde o úctu k tomu, co přichází na náš stůl jako dar země, dar nebe a dar práce lidských rukou.

Jsou to ty nejzákladnější věci, se kterými bylo lidstvo důvěrně spojeno po celá staletí. Je to cosi nesmírně důležité a cenné. Cosi skutečné, pravé a ryzí, co nelze nikdy získat tím, že jdeme do obchodního řetězce a koupíme si, co potřebujeme.

V obchodních řetězcích je totiž všechno zredukováno pouze na zboží. Zboží, jako kterýkoliv jiné. A proto stáli návštěvníci těchto řetězců nikdy nepochopí, že to, co každý den jíme a z čeho jsme živí je přece jen něco víc! Že je to Boží dar! Že je to dar naší matky přírody svým dětem.

Vztah lidí k přírodě je tedy žel už jen oddechový, rekreační a komerční. Už to není vztah hluboký, autentický a osobně zainteresován prostřednictvím práce vlastních rukou, které jsou zamazané od země, za co člověk, jako za odměnu dostává zdravé dary přírody pro svou vlastní spotřebu.

Našim postupným a stále větším vzdalováním se od chápání těchto skutečností však ztrácíme spojení s naší vlastní prapodstatou, od které se tak bláznivě oddělujeme a odtrháváme. Mechanismus současného konzumního systému totiž vytváří z lidí jedince bez úcty k čemukoliv hodnotnému. Jedince, kteří si váží pouze peníze, zisk a to, co se vyplatí a co je výhodné. Formuje z nich pohodlné, konzumní živočichy, kteří ztratili své elementární vazby k zemi a k přírodě. Kteří k nim ztratili základní úctu a základní vztah.

Toto takzvané vyspělé lidstvo, rezignující na svůj nejpřirozenější, bytostný a úcty plný vztah k přírodě si totiž jako určitou náhradu vytvořilo svou vlastní realitu. Realitu peněz, zisku a konzumu! Realitu extenzivního, průmyslového obhospodařování půdy, jehož výsledkem jsou potraviny, plné chemických jedů a podzemní zdroje vody plné pesticidů! Vytvořilo si virtuální elektronickou realitu, v níž prostředí, odtrženém od skutečné reality zůstává natrvalo uvězněno vědomí naší mládeže, ale také dospělých.

Oproti tomuto lidskému bláznovství, projevujícímu se uctíváním pseudohodnot a opovržením skutečnými hodnotami však stojí jednoduchost, pokora, ryzost, prostota a klidná, míruplná nezlomnost matky Země a matky přírody. A nakonec tato tichá nezlomnost zlomí všechno lidské bláznovství přesně tak, jak tomu bylo vždy dosud v historii, když si už lidé mysleli, že jsou na vrcholu civilizace a nevěděli proto vejít do kůže.

A pokud mluvíme o venkově a o jeho nové, změněné tváři, nelze se nezmínit ještě o dalším zvráceném moderním trendu. Přinášejí ho hlavně přistěhovalci z měst a přizpůsobují se mu také mnohé mladé rodiny. Jde o ohrazení svého pozemku vysokými betonovými zdmi. Tam, kde tedy dosud vždy stačilo pletivo, umožňující volný pohled do širokého okolí, tam se v současnosti všude objevují betonové zdi.

Betonové zdi, jako vnější projev egoisticky vlastnické filozofie, kterými jejich majitelé demonstrují své vnitřní zaměření na pojmy "já", "mně" a "moje", čímž se venkov pomalu mění na betonové vězení, ve kterém si každý žije svůj vlastní život, nedobytně oddělen od ostatních.

Všichni tito lidé si však jaksi neuvědomují, že nakonec oni sami budou muset strávit celý svůj život mezi zdmi dvoumetrové betonové ohrady, kde budou mít výhled podobný výhledu vězňů na jejich každodenní procházce po vězeňském dvoře.

Jde tu doslova o dokonalou ukázku toho, jak člověk vnitřně, duševně omezen filozofií moderního egoismu, projevující se křečovitým důrazem na pojmy "já", "mně" a "moje" nakonec tento svůj vnitřní postoj zhmotňuje i do vnější podoby betonové zdi, kterou to "své", jakož i sebe sama odděluje od ostatních i od celého světa.

No a žel, tato filozofie se neprojevuje pouze tímto jediným způsobem, ale projevuje se celkovým přístupem k životu. A proto je v současnosti svět plný sobectví, chamtivosti a bezohlednosti v honbě za hromaděním majetků a peněz. Proto jsou lidé ve svém způsobu myšlení materiálně omezenými a křečovitě upřeni pouze na to své.

Proto jim chybí svoboda, volnost a rozlet lidského ducha, který, žijíc v hmotném světě sice využívá věci hmotné, ale nenechává se jimi svázat, spoutat, zotročit a uvěznit v domnění, že už nic jiného neexistuje. Že vším je jen hmotné dobro, kterého se co nejvíce snaží urvat pro sebe.

Jen lidé vnitřně, duchovně svobodní a nezotročení hmotou nemají potřebu zotročovat krajinu a dělat z ní vězení. Avšak otroci hmoty a vlastního "já" se potřebují viditelně vymezovat a oddělovat přesně tak, jak to můžeme pozorovat na současných, smutných proměnách venkova.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

O dosažení nepochopitelného ideálu radostného přijímání utrpení

Znáte ten vtip, jak sedí chlapík v obývacím pokoji, dívá se na televizi, a najednou mu někdo tichounce zaklepe na dveře? Chlapík vstane a otevře. Před dveřmi stojí malá kostřička a říká: "Svíce života vašeho křečka dohořela. Přišla jsem si po jeho duši".

Chlapík se nevěřícně dívá a pak s hněvem kopne do kostřičky, která se skutálí dolů schodištěm. Vrátí se do obýváku, sedne si a znovu se dívá na televizi. O chvíli se ale ozvou strašné rány na dveře. Chlapík vstane, otevře, a před dveřmi stojí obrovská smrtka s kosou. A vedle ní ta malá kostřička, která říká: "Mámo, tento to byl".

Někdy je možné nalézt skutečně hluboké poselství také ve vtipech. A poselství tohoto je jednoznačně: Člověče, pokud nebudeš schopen přijmout s pokorou a odevzdaností utrpení malé, dříve nebo později tě postihne utrpení velké!

Náš hmotný svět je místem mnohého utrpení. Místem únavy, chladu, bolesti, křivd, nepochopení, nepohody, zoufalství, sporů, disharmonie a tragédií. Každý z lidí byl, je, nebo zcela určitě bude něčemu z toho vystaven. Zásadní otázkou ale zůstává, jakým způsobem se k tomu postaví. Zda zrale, nebo nezrale.

Nezralý způsob je nadávání, lamentování a stěžování si, které z každodenního života tak dobře známe. Je to v podstatě nepřijímání utrpení a stavění se mu na odpor jako něčemu, co si nezasloužíme. Jako něčemu, s čím nechceme nic mít a co nám nepatří.

Takový postoj však není ničím jiným, než oním pomyslným odkopnutím kostřičky před našima dveřmi, což bude mít nevyhnutelně za následek, že naše utrpení se v blízké, nebo vzdálenější budoucnosti stane ještě mnohem větším. Je to přístup, kterým se bude naše utrpení postupně nabalovat, jako nový sníh při řítící se lavině, aby nás tato lavina nakonec rozdrtila a navěky pohřbila pod sebou.

Zralý přístup k vlastnímu utrpení má být úplně jiný. Má být spojen s respektováním duchovního rozměru univerza a jeho zákonů, v nichž účincích k nám utrpení přichází. A přichází k nám, protože je s naší osobou nějakým způsobem nevyhnutelně spojeno.

S devadesáti procent je to proto, že jde o nevyhnutelný důsledek našeho vlastního, minulého jednání. Našeho nesprávného dávného, nebo nedávného jednání, které si pamatujeme, nebo nepamatujeme. A tato naše vlastní minulá špatná setba k nám pak nevyhnutelně přichází ve špatné sklizni našeho současného utrpení.

Navzdory všemu nepříjemnému, co se sebou přináší je to ale přece jen dar, protože jeho prožitím a přijetím v pochopení, že jsme si to v podstatě sami způsobili a že si to proto zasloužíme, dostáváme příležitost vymazat svou minulou vinu. Dostáváme příležitost očistit se od zla, které jsme kdysi způsobili.

Tím vyrovnáme svůj účet a stáváme se čistými. Vlastním utrpením jsme totiž zaplatili za zlo a utrpení, které jsme v minulosti my sami způsobili jiným. Zaplatili jsme tak, jak to vyžaduje vyšší Spravedlnost Boží a ve svém dalším bytí už pak můžeme kráčet bez utrpení, pokud si dáme pozor, abychom ho sami nezpůsobovali jiným ani slovy, ani myšlenkami, ani skutky.

Slova, s nimiž si lidé dosud nevěděli dát rady, hovořící o tom, že "pokud nás někdo udeří po pravé tváři, máme mu nastavit i levou", neznamenají ve skutečnosti nic jiného, než doporučení pokorně přijímat příchozí utrpení, vida v něm možnost očistit se od svých provinění a vyrovnat všechny své nevyrovnané účty.

Právě tímto způsobem máme tedy vnímat devadesát procent strastí, které k nám přicházejí, abychom je správně zvládli a stali se nám cestou ke svobodě.

Abychom naopak svým nadáváním, stěžováním, nepřijímáním, odmítáním a nepochopením utrpení nepřišli o příležitost zbavit se svých vín. A abychom pak, na základě takového nezralého přístupu nebyli v budoucnu nevyhnutelně vystaveni utrpení ještě mnohem většímu.

Zbývajících pět procent bolesti a strastí, které k lidem přicházejí, k nim přicházejí proto, aby tím osobnostně rostli a zráli. Aby se jejich překonáváním stávali stále zralejšími a silnějšími. Aby se jednou, jako plně zralé, silné a ode všech vín očištěné duchovní osobnosti mohli povznést do nádhery věčného života království nebeského, kam má ve skutečnosti směřovat pouť každého z lidí na naší zemi.

Proto radostně vpřed vstříc všemu, co nám život přináší! Ať je to dobré, nebo špatné! Za to dobré buďme vděční Pánu, protože právě On nám daroval naše bytí a spolu s ním všechny radosti a všechno štěstí, které nám to přináší.

Ale buďme vděční také za strasti, bolesti a problémy, které k nám přicházejí! Neboť k nám přicházejí proto, že je to spravedlivá odezva našich vlastních, minulých nesprávných činů. Platíme za ně svým utrpením, čímž se však osvobozujeme od svých vín, protože za všechny své viny musí každý z nás zaplatit! A to až do posledního haléře, jak to požaduje nekompromisní spravedlnost Nejvyššího.

Nebo potom k nám přicházejí strasti, bolesti a problémy proto, abychom se právě jejich prostřednictvím, prostřednictvím jejich zdolávání a překonávání stávali stále zralejšími a silnějšími osobnostmi.

I v jednom i ve druhém případě je nám to tedy k užitku. V obou případech, jestliže k ním zaujmeme správný postoj, nás to totiž posouvá stále blíže k jedinému a skutečnému cíli naší cesty, kterým je království nebeské. Kterým je říše Světla a v ní život v blízkosti Páně. Věčný život, plný štěstí, radosti a nadšených, tvůrčích činů, představujících to jediné, pravé a skutečné uctívání Stvořitele.

Člověče, zaujmi proto konečně správný postoj k vlastnímu utrpení, protože pak tě každé takové tvé prožití může posunout směrem dopředu a směrem nahoru. Neboť všechno utrpení, které tě potkává, je s tebou samotným nějakým způsobem spojeno. Je něčím, co se ve všemoudrosti Nejvyššího ocitlo na tvé životní cestě, aby si to ty zrale a správně překonal, a tímto způsobem se duchovně posunul o další krok vpřed na cestě do velikého cíle tvého bytí.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Změna vesmírného paradigmatu likviduje západní civilizaci!

Není žádná náhoda, že v Čechách i na Slovensku se společnost výrazně polarizuje. Že se vytvářejí dvě skupiny lidí, stojící proti sobě až v nepřátelství. Že jedni jsou za Zemana a druzí proti Zemanovi. Že jedni byli za protesty za slušné Slovensko a druzí zase proti nim. Že jedni jsou za Rusko a Putina, a druzí zase proti Rusku a Putinovi.

Ve všem tomto se skrývá něco zásadnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Jde tu totiž o vzájemné pnutí mezi dvěma typy myšlení a cítění, které úzce souvisí se současnou změnou charakteru vesmírného záření.

Toto záření totiž dosud podporovalo individualismus a racionálně analytické myšlení, příznačné pro západní svět. Odteď však začíná být vesmírem podporován východní typ myšlení a vnímání světa, postavený na intuitivnosti, spolupráci a kolektivním úsilí o dobro celku.

Celkem reálně se tyto tendence začínají stále viditelněji projevovat právě vzestupem Ruska a Číny, zatímco naopak na západě začíná celkem viditelně docházet k různým rozkladným, až sebe destruktivním procesům.

Takové je současné dění v hrubých rysech a my se nyní podívejme na celou věc trochu detailněji, protože jeho důsledky se bytostně dotýkají každého z nás.

Vývoj na naší planetě je univerzem řízen zcela konkrétním směrem, a tento směr je určován, nebo jinak vyjádřeno, doslova vynucován celkem konkrétním typem vyzařování vesmíru.

V minulosti žili třeba na naší planetě dinosauři a jiní ještěři. Existenci a rozvoj tohoto typu fauny, ale také flóry podmiňoval konkrétní charakter vyzařování univerza. Po čase se však toto vyzařování změnilo a vzalo vítr z plachet ještěrům, kteří byli do té doby vedoucím živočišným druhem. Jeho změna pro ně znamenala záhubu, avšak otevřela dveře možnosti plného rozvinutí nového vedoucího živočišného druhu, a sice savců. Tím došlo k zahájení dalšího velkého časového cyklu ve vývoji života a vědomí na naší planetě.

No a podobným způsobem to pokračovalo až do novověku, kdy opět nová změna vesmírného cyklu začala podporovat analyticko kritický a racionalisticko individualistický způsob myšlení. Všechny národy, které se dokázaly naladit na tento typ záření, byly s podporou univerza vynesené nahoru a staly se vedoucími. A byly to především národy západní. Jejich postupný, intelektuálně racionální vývoj začal středověkou učeností, prudce expandoval v renesanci, později v osvícenství, pak v technické revoluci, a nakonec vyvrcholil vědecko technickým rozvojem současného typu.

Západní racionalismus dal světu mnohé nové poznatky, objevy a vynálezy. Došlo k obrovskému rozvoji matematiky, fyziky, astronomie, mechaniky, filozofie a mnoha jiných odvětví. Šlo o období ve vývoji lidstva, které mělo svůj obrovský význam a posunulo nás výrazným způsobem dopředu v mnoha oblastech. Lidé se prostřednictvím svého analyticky racionálního myšlení stali doslova pány světa. A nejen doslova, ale zcela konkrétně se na absolutní vrchol vyšvihly právě národy racionalistické a technicky zdatné.

Tyto národy se však žel, na základě své převahy začaly vyvyšovat nad ostatní. Začaly se nad ně nadřazovat, začaly si je podmaňovat a zotročovat, protože zaostalejší obyvatelé jiných zemí jednoduše nedokázali svými luky a šípy čelit dělům a puškám dobyvatelů.

Ještě před nástupem velkého vesmírného cyklu, podporujícího západní racionalismus se dostalo celému světu důrazného upozornění, že vždy a za každé situace je třeba mít na zřeteli nejvyšší princip bytí, spočívající v úctě a lásce k bližnímu, jako k sobě samému. Poznání a uplatňování toho principu se totiž mělo stát jakousi záchrannou brzdou. Ta měla zabránit tomu, aby vedoucí národy světa nezneužívaly všeho toho, čeho mohly dosáhnout za podpory univerza. Aby toho nezneužívaly ve formě jakékoli nadvlády člověka nad člověkem, nebo národa nad národem. Neboť racionalismus, ničím nekorigován, má tendenci zvrhnout se právě k takovémuto zneužívání.

Žel národy, které byly univerzem vyneseny na vrchol nedbaly principu lásky k bližnímu, a proto svou nabytou moc zneužily ve formě kolonialismu, bezcharakterního uctívání peněz a kapitálu, rozpoutáváním válek, ekonomickým zotročováním národů, nebo jejich okrádáním o přírodní zdroje. Vedoucí národy upadly do dychtivosti po moci a vlivu, do bezuzdného užívání, do nemravných zvráceností a do mnoha jiných negativních věcí.

No a v současnosti dosahuje zvrácenost tohoto způsobu myšlení svého vrcholu. Pěkná slova o humanismu, demokracii, lidských právech a jiných ušlechtilých věcech se stala jen zástěrkou bezohlednosti, chamtivosti a geopolitických, nebo čistě ekonomických zájmů. Zástěrkou neovladatelné touhy po absolutní moci nad lidmi a národy, prostřednictvím jejich totálního zotročení, jako konečného cíle.

Avšak na vrcholu bodu již v současnosti absolutně zvráceného principu racionalisticky individualistického myšlení západního typu dochází k pravidelné cyklické změně vesmírného záření, která má posunout naši civilizaci opět o další krok vpřed v jejím vývoji.

Svět začíná být univerzem tlačen do nové kvality! Pokud totiž kdysi mluvil Kristus o lásce k bližnímu jako o možnosti, nový typ vyzařování vesmíru to nyní přináší jako požadavek! Jako nezbytný požadavek uskutečnění nového evolučního kroku ve vývoji lidské civilizace. Kdo tuto změnu charakteru vyzařování vesmíru zachytí a bude s ní kráčet v souladu, toho síly univerza vynesou na vrchol a budou ho podporovat.

Vesmírné záření začíná tedy podporovat snahu o kolektivní dobro a snahu o dobro celku, namísto předchozí individualizace. Začíná podporovat intuici a lidskost, namísto dosavadní racionality. Začíná podporovat spolupráci a rovnost, namísto dosavadního hierarchického nadřazování bohatých a mocných nad chudších a slabších.

Reálnou ukázkou těch dvou pólů, to jest starého a již zdegenerovaného způsobu myšlení západního typu a nového, konstruktivního, a na spolupráci založeného myšlení východního typu získáme porovnáním zahraniční politiky západu a Ruska. Ze strany západu jde stále jen o zastrašování, výhrůžky, agresivitu a neustále vyvolávání konfliktů, s křečovitou snahou za každou cenu udržet svou převahu a profitovat z ní. Na rozdíl od toho ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov mluví všude, kde jen přijde o spolupráci. Je přímo do očí bijící a jasně viditelné, jak západ sází pouze na provokaci a konfrontaci, zatímco východ usiluje o spolupráci.

Abychom ale dobře rozuměli, také princip rozvoje rozumové racionality byl ve vývoji lidstva potřebný a přinesl mu nesmírně mnoho užitku. Byl to nezbytný krok, ale protože žel nebyl předními národy světa, které zachytily toto vesmírné záření a dlouho kráčely v jeho podpoře, dostatečně razantně korigován principem lásky k bližnímu, dospěl nevyhnutelně až do zdegenerované podoby, v jaké ho známe dnes, třeba s jeho prosazováním gender ideologie, která kromě rodu mužského a ženského zná ještě dalších padesát rodů.

A podobných, vysloveně zvrácených prvků je v současnosti na západě velmi mnoho. Je očividný doslova až kolaps logického myšlení, když například příslušníci komunity LGBTI vítají imigranty, přičemž v zemi, odkud migranti přicházejí hrozí za homosexualitu trest smrti. A pokud by imigranti zavedli právo šaríja na území Evropy, hrozil by trest smrti homosexuálům také zde.

Nebo třeba skutečnosti, jdoucí přímo proti základnímu pudu sebezáchovy a sebeúcty, kdy se ozbrojení němečtí policisté dají zmlátit migranty jen proto, aby v případě adekvátní odpovědi na jejich násilnosti nebyli označení za politicky nekorektní, nebo za islamofoby.

Pokud jsme tedy na začátku mluvili o polarizovaní naší společnosti, velmi úzce to souvisí se všemi, výše uvedenými skutečnostmi. Jde totiž o střet mezi lidmi, ještě západního typu racionalistického myšlení, který má stále reálnou moc a opodstatnění svého dalšího trvání vyvozuje z toho, co dosud vytvořil, i když už v podstatě ztrácí vítr z plachet.

Na druhé straně barikády stojí lidé nového, intuitivního, na spolupráci a rovnosti založeného, východního typu myšlení, cítění a vnímání světa, jejichž začínají protlačovat do popředí síly vesmíru. A tyto síly budou tlačit do popředí každého jednotlivce, každého člověka, ale také každý národ, který se na ně naladí a začne jednat v jejich duchu. Je tedy jen čistě na nás, zda zachytíme tyto nové impulzy univerza a přizpůsobíme se jim, nebo se budeme stále křečovitě orientovat na to staré, které má zatím ještě velkou sílu a moc. A proto také mnoho přívrženců.

Ale tato moc se už hroutí! Už kolísá, protože ztrácí dosavadní podporu univerza, ačkoli se ještě z posledních sil snaží udržet dosavadní status quo. Rozpadající se moc západu se dostává do agónie, čímž se ale stává mimořádně nebezpečnou, protože nejvíce kope kůň, který se právě ve smrtelní agonii nachází.

Je to tedy celé jako z pohádky o dvanácti měsíčkách, kdy žezlo vlády drží v rukách určitou dobu vždy jeden z nich, a pak předá svou vládu druhému. A tak nyní také my žijeme v době, kdy musí racionalistický způsob západního typu myšlení, který přinesl světu mnoho dobrého, chtě nechtě nezbytně předat žezlo vlády do rukou intuitivního, o dobro celku a o spolupráci usilujícího způsobu myšlení východního typu.

Neboť to, co vytvořil západ dosud, představovalo určitý nezbytný stupeň vývoje lidské civilizace. Představovalo to určitý schod, na kterém naše civilizace stála dlouhá období oběma svýma nohama. Avšak nastává čas vyložit v přirozeném vývoji nohy na další schod, přičemž to staré a předešlé se nikde neztrácí. Odnášíme si to totiž sebou, jako nezbytnou a potřebnou součást našeho předchozího vývoje.

PS. Ono je v podstatě bezpředmětné rozlišovat mezi způsobem myšlení západního a východního typu. Ve skutečnosti totiž existuje jen myšlení konstruktivní, nebo nekonstruktivní. Jen myšlení, z hlediska dalšího evolučního vývoje naší civilizace perspektivní, nebo neperspektivní. Nerozhodují tedy žádné hranice, ani žádná národní omezení, protože představitele obou těchto typů myšlení můžeme najít v každém národě.

Zároveň však ale platí, že toho perspektivního a konstruktivního typu myšlení a vnímání světa se, vyjádřeno v procentech, nachází mnohem více na takzvaném východě a naopak, toho nekonstruktivního a neperspektivního mnohem více na západě.

No a zcela na závěr se ještě podívejte na tento krátký, desetiminutový dokument o vzhledu současné moderní Moskvy, který pravděpodobně nikdy neodvysílá žádná z našich nenávistně a protirusky zaměřených televizí.

https://www.youtube.com/embed/hZaN4jaQT_4
proud
Řadový diskutér
Řadový diskutér

Příspěvek od proud »

smilan píše:Základem osobnosti každého člověka je svoboda rozhodování. Každý z nás má tedy svobodnou vůli. Absolutní svobodnou vůli ve výběru hodnot, které bude ve svém životě preferovat. Absolutní svobodnou vůli ve výběru vyššího a nižšího dobra. A to v každé situaci! I tehdy, když se nás snaží násilím, nebo dokonce pod hrozbou ztráty života donutit konat dobro nižší, nebo dokonce přímo zlo.

Mnohé životy skutečně velkých lidí svědčí o tom, že jsme schopni svobodného rozhodování, třeba i za cenu oběti vlastního života. Konkrétních příkladů v historii můžeme najít mnoho. Třeba Jan Hus, atd.

Pokud bychom tedy měli parafrázovat slova Krista vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zněly by asi takto: Kdo naplňuje svůj život pouze hodnotami nižšího dobra, ztratí jej! Kdo by však byť ztratil vlastní život kvůli hodnotám vyššího dobra, nalezne jej!

Predesilam ze jde jen o muj nazor kterej nikomu necpu,kazdej jsme na podobny ceste ruzne daleko.Tedy: 1/Absolutni svobodnou vuli mame,ale pouziva ji v praxi jen sebevrah,nebo hrdina kterejch jsou plny hrbitovy a zpravidla nemaji nasledovniky,takze umreli zbytecne! Tudy tedy cesta nevede.
2/Jan Hus nebyl upalen,dozil v klidu a pokoji nedaleko Kostnice. Historie je totiz jedna velika,umyslna lez!
3/Se slovy Krista si muze kazdej delat co chce,jde o imaginarni osobu v nabozenstvi urcenym k vyplachovani hlav a vtloukani poslusnosti a ovcanstvi(coz se tejka vsech nabozenstvi a sekt bez rozdilu).Mozna existuje stvoritel a dal nam absolutni volnost,ale docela urcite neexistuje buh jakozto trestajici pasak!
proud, Teprve az pokacite posledni strom , az otravite posledni reku,
az ulovite posledni rybu , teprve tehdy prijdete na to,
ze penize se nedaji jist...poselstvi
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Odkaz všem starým lidem: nejste zbyteční!

Stáří přináší mnoho problémů. Jak fyzických, tak psychických. No a jedním ze zásadních psychických problémů bývá to, že mnozí staří lidé se po ukončení svého aktivního života nedokážou dlouhodobě vypořádat se silným pocitem zbytečnosti. S pocitem, ještě navíc podporovaným charakterem současné doby, která vidí celý smysl lidského bytí jedině v schopnosti vytváření materiálních hodnot. Je pak samozřejmě snadno pochopitelné, že pokud někdo tuto schopnost ztratí, cítí se zbytečný. Cítí se na obtíž. Cítí se, jak se říká, už jenom do počtu. Toto trápí mnohé staré lidi a vnitřně jich to užírá.

Vše je však ve skutečnosti úplně jinak a dokonce také zcela nemocný člověk, odkázán na cizí péči, může být za určitých okolností pro náš svět a naši planetu mnohem užitečnější, než tisíce lidí v nejproduktivnějším věku.

Tyto skutečnosti jsem si velmi silně uvědomil při slovech jistého starého člověka, kterého opravdu hluboko trápilo, že je už jenom do počtu. Ale co když právě on patří do počtu spravedlivých, kteří světlou hodnotou své spravedlnosti stále udržují opodstatnění trvání lidské existence a bytí na naší planetě?

Naše planeta, ale v širším kontextu také celé naše univerzum je totiž velkým jevištěm boje dvou protichůdných sil. Síly Světla a síly temnoty. No a každý z nás, jednotlivců, se svými postoji, myšlením, hodnotami a jednáním vždy zařazuje do první, nebo do druhé kategorie.

Jinými slovy řečeno, vždy se stáváme buď služebníky Světla, nebo služebníky temnoty. Vždy se musíme nakonec rozhodnout, na kterou stranu se přidáme, protože na obou židlích se dlouhodobě sedět nedá. Vždy totiž musíme tak, jak se píše, pouze "jednoho z těchto dvou pánů milovat a druhého nenávidět". No a to, na kterou stranu se přidá většina lidí, většina národa a většina světové populace pak formuje konkrétní osud každého jednotlivce, každého národa, nebo celé naší planety.

Pokud se tedy většina z nás rozhodne pro Světlo a jeho hodnoty, budeme určitě kráčet ke světlé budoucnosti. Pokud se ale rozhodneme pro temnotu a její hodnoty, čeká nás nevyhnutelně temná budoucnost.

Světlem a jeho hodnotami je spravedlnost, ušlechtilost, dobro, nezištnost, lidskost, ohleduplnost, skromnost, úcta, čestnost, mravnost, vnitřní čistota a v reálném životě žitá duchovnost.

Temnotou a její hodnotami je nespravedlnost, zlo, bezohlednost, nečestnost, lež, podvod, chamtivost, kariérismus, nemravnost, vnitřní nečistota, formální duchovnost, ale také bezmyšlenkovitost, konzum, plytkost a nízký materialismus.

Většina lidí našeho světa se svou hodnotovou orientací dobrovolně rozhodla kráčet cestou temnoty a proto svůj osobní osud, osud vlastního národa i osud celé naší planety směřují do temnoty. Do temnoty zničení! Do temnoty a zkázy naší planety, ale i do absolutního konečného rozkladu vlastní osobnosti. Toto musí být jasné každému, kdo žije v současném světě a vnímá jeho základní hodnotové směřování.

No a za situace, kdy si většina obyvatelstva světa vybrala cestu temnoty, směřující ke zničení, je nesmírně cenný každý člověk, jednotlivec, který si naopak svou celkovou životní orientací zvolil cestu Světla. Cestu pozitivních, konstruktivních a budujících hodnot dobra, které drží náš svět a zabraňují jeho totálnímu zhroucení.

Bez těchto lidí by se už totiž muselo všechno dávno sesypat, protože oprávněnost existence života a bytí na každé planetě je podmíněna pouze zachováváním konstruktivních a budujících hodnot Světla. Bez nich ztrácí oprávnění své existence jakýkoli život a jakékoliv bytí. Bez nich musí proto vše nevyhnutelně samovolně směřovat do zkázy a sebe destrukce.

Pokud ho od ní nezadržuje odpovídající počet spravedlivých!

Neboť jedině tento, relativně malý počet spravedlivých drží při životě i naši planetu a zabraňuje zániku všeho, co se na ní nachází. Taková je žel realita, aniž by si její nesmírnou závažnost uvědomovala většina lidí, sloužících temnotě.

Pokud se ale máme vrátit zpět k našemu tématu o starých lidech, kteří se cítí být zbyteční a už jenom do počtu, měli by si hluboko uvědomit, že vůbec nejsou zbyteční a vůbec nejsou do počtu, pokud svou celkovou životní hodnotovou orientací patří právě do toho počtu spravedlivých, kteří drží naši Zemi a zabraňují jejímu zániku. A to je nesmírně cenné! To totiž přináší Světlo na Zemi! A toto Světlo rozhání temnotu, která by se jí chtěla zmocnit úplně.

Proto není zbytečný život žádného člověka, který je v tomto smyslu nositelem Světla. Ať by byl jakkoli starý a jakkoli nemocný. Nejvíce rozhodující kritériem kvality života a jeho skutečné hodnoty není totiž nic jiného, než právě míra Světla, kterou jsme schopni kotvit a zprostředkovávat svou existencí.

To je skutečná hodnota! To jsou skutečně hodnotní lidé! Jediný takový člověk, i kdyby byl jakkoli nemocný, nebo starý, je ve skutečnosti mnohem větším přínosem pro naši planetu, jako tisíce jiných lidí v produktivním věku, ponořených do průměrného, standardního sobectví své služby temným hodnotám.

Proto bylo také řečeno, že první budou poslední a poslední první. Neboť prvními ve světě temných hodnot se stávají především lidé, kteří sami tyto temné hodnoty preferují. Velká čest všem výjimkám!

Pravé hodnoty a tím pádem i opravdu hodnotní lidé jsou naopak našim světem odsouváni bokem, až na poslední místo, i když právě oni jsou ve skutečnosti těmi prvními. Prvními v linii Světla, dávající ještě opodstatnění životu na zemi. Jsou prvními, protože jsou skutečně lidmi! A lidskost, pravé lidství člověku propůjčuje pouze jeho úsilí o hodnoty Světla.

Tam totiž, kde tohoto úsilí není se postupně ztrácí také lidskost, až se nakonec ztratí úplně. Pak zůstane už jenom živočich temných hodnot, stále více stahující do temnoty sebe samého i celý svět. Jedině vznešené hodnoty Světla mohou dát vysokou hodnotu každému člověku, který se na ně orientuje bez ohledu na to, jakého je věku.

No a právě k této vysoké metě, k této hluboké životní moudrosti by měl dospět na sklonku svého života, ve svém stáří každý člověk. Neboť jedině ten žil správně, kdo dospěl až sem, i když třeba v mladším věku určitý čas holdoval falešným hodnotám.

Není ale nic smutnější, když starý člověk na sklonku svého života nedozrál k takovémuto druhu moudrosti. Když nakonec zůstal pouze malicherným, hádavým, trvale nespokojeným a plným negativity, kterou vrší na svém okolí. Takovýmto způsobem se pak žel v jistém smyslu stává mnoho starých lidí opravdu přítěží. Ne však svým věkem, ani svou nemohoucností, ale svým ustavičně negativním duševním naladěním, bez pravé moudrosti. Tím se totiž přidávají k obecnému směřování našeho světa do zkázy úplně stejně, jako většina ostatních lidí v produktivním věku, vědomě nebo nevědomě sloužících temnotě.
proud
Řadový diskutér
Řadový diskutér

Příspěvek od proud »

"Pokud se tedy většina z nás rozhodne pro Světlo a jeho hodnoty, budeme určitě kráčet ke světlé budoucnosti. Pokud se ale rozhodneme pro temnotu a její hodnoty, čeká nás nevyhnutelně temná budoucnost.

Světlem a jeho hodnotami je spravedlnost, ušlechtilost, dobro, nezištnost, lidskost, ohleduplnost, skromnost, úcta, čestnost, mravnost, vnitřní čistota a v reálném životě žitá duchovnost.

Temnotou a její hodnotami je nespravedlnost, zlo, bezohlednost, nečestnost, lež, podvod, chamtivost, kariérismus, nemravnost, vnitřní nečistota, formální duchovnost, ale také bezmyšlenkovitost, konzum, plytkost a nízký materialismus."................dobra,ale vis neco o zakonech Universa,o dualite,ze bez zla neni dobro a obracene,bez tmy neni svetlo a obracene,ze jak dole tak i nahore...........nelze odbourat jedno nebo druhy,ale melo by jit se s tim naucit patricne zachazet.Idealy jsou krasna vec,ale pravda je mnohem potrebnejsi i kdyz vetsinou vubec ne libiva.Povez,co navrhujes,co delat,jak to delat,aby budoucnost stala za to,ale nejdriv povez jak si ji predstavujes ty sam za sebe?
proud, Teprve az pokacite posledni strom , az otravite posledni reku,
az ulovite posledni rybu , teprve tehdy prijdete na to,
ze penize se nedaji jist...poselstvi
Martin Mojmír
ETIQ.CZ, z.s.
ETIQ.CZ, z.s.
Uživatelský avatar

Příspěvek od Martin Mojmír »

proud píše:2/Jan Hus nebyl upalen,dozil v klidu a pokoji nedaleko Kostnice. Historie je totiz jedna velika,umyslna lez!
Mohu požádat o zdroj této informace?
Jsem odpovědný za to, co řeknu a učiním; nemohu být ale už odpovědný za to, jak to kdo pochopí. Chceš-li mít názor, předpokládej; chceš-li vědět, zeptej se.
proud
Řadový diskutér
Řadový diskutér

Příspěvek od proud »

Zdravim,Martine,ted si honem nevzpomenu,je to uz pro me "stara vec",ale jak na to znova padnu,urcite ti dam vedet a zdroj ti poslu.
proud, Teprve az pokacite posledni strom , az otravite posledni reku,
az ulovite posledni rybu , teprve tehdy prijdete na to,
ze penize se nedaji jist...poselstvi
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Vážený proud

Zlo a dobro nepatří do principu duality. Tvrzení, že bez zla by nemohlo být dobro je omyl.

Princip duality, ono známé jin a jang tvoří vždy dva protichůdné principy, které ve vzájemném spolupůsobení vytvářejí harmonii. Například mužský a ženský princip, výdech a nádech, aktivita a pasivita, světlo a tma, a tak dále.

To tedy znamená, že stejný poměr mužského a ženského principu vytváří harmonii. Stejný poměr světla a tmy ve střídání dne a noci vytváří harmonii. Stejný poměr výdechu a nádechu vytváří harmonií. Stejný poměr aktivity a pasivity vytváří harmonii.

Pokud ale nedokážeme uhlídat tento vzájemný optimální poměr, vzniká disharmonie, čili cosi škodlivé. Pokud tedy začne třeba ve společnosti dominovat jenom mužský princip a jeho hodnoty, je to disharmonické a škodlivé. Pokud třeba začne převažovat aktivita v podobě nadměrného pracovního zatížení nad pasivitou, čili přiměřeným odpočinkem, je to opět disharmonické a škodlivé. A tak dále.

Zlo a dobro ale nepatří do tohoto duálního principu harmonie vytvářeného dvěma protichůdnými prvky, protože stejný poměr dobra a stejný poměr zla nevytváří harmonii, ale naopak, ustavičné pnutí.

Pokud převyšuje zlo a stále roste je to neštěstí, směřující k tragédii a ke zkáze. Pokud ale převyšuje dobro a stále roste, je to požehnání, které se růstem dobra pouze stupňuje.

Tvrzení, že bez zla nemůže být ani dobro je absolutně mylné, protože v království nebeském, v takzvaném nebi vládne jen dobro a není tam žádného zla. A lidé mají usilovat o to, aby i na zemi bylo tak, jako v nebi. To je ideál, který je možné dosáhnout. A k jeho dosažení se zavazuje každý, kdo se modlí Kristovu modlitbu Otčenáš: "přijď království Tvé, buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi."

Znamená to tedy, že i na Zemi může být zlo eliminováno na minimální možnou míru, nebo zcela odstraněno tak, jak je tomu v nebi, kde žádné zlo nemá místa. Jak tedy vidět tvrzení, že bez zla nemůže existovat ani dobro je hlubokým omylem.

Tak totiž, jako průpovídka, že čistému je vše čisté jsou jenom pěkně a ušlechtile znějící slova, pod pláštíkem nichž má být na Zemi šířena rozkladná nemravnost, nemorálnost a nečistota, tak je také v tvrzení, že bez zla nemůže být ani dobro snaha obhájit a ospravedlnit existenci zla, která má být lidmi akceptována, přijata, ba dokonce absurdním způsobem vnímána jako něco pozitivního, bez čeho by dobro vůbec nemohlo existovat. Skutečná pravda je však taková, že zlo tu nemá vůbec co hledat.

Dále se ptáte, co konkrétně dělat, aby budoucnost stála za to. Tato otázka byla již v podstatě zodpovězena v předchozím článku, jehož klíčovou část jste uvedl:

"Pokud se tedy většina z nás rozhodne pro Světlo a jeho hodnoty, budeme určitě kráčet ke světlé budoucnosti. Pokud se ale rozhodneme pro temnotu a její hodnoty, čeká nás nevyhnutelně temná budoucnost.

Světlem a jeho hodnotami je spravedlnost, ušlechtilost, dobro, nezištnost, lidskost, ohleduplnost, skromnost, úcta, čestnost, mravnost, vnitřní čistota a v reálném životě žitá duchovnost.

Temnotou a její hodnotami je nespravedlnost, zlo, bezohlednost, nečestnost, lež, podvod, chamtivost, kariérismus, nemravnost, vnitřní nečistota, formální duchovnost, ale také bezmyšlenkovitost, konzum, plytkost a nízký materialismus.“

Světlá budoucnost nás tedy čeká jen tehdy, pokud lidé přivedou svůj vnitřní život, čili své myšlení a cítění do souladu s hodnotami Světla. Právě toto je první konkrétní krok, kterým můžeme začít formovat budoucnost tak, aby opravdu stála za to.

Neboť všechny věci se dějí jenom zevnitř směrem ven. Povaha hodnot, které lidé chovají ve svém nitru se totiž vždy nutně projevuje v charakteru společenských poměrů, ve kterých musí žít.

V současnosti sice žijeme v blahobytu a ekonomice se daří, ale společnost je prorostlá lží, podvodem, chamtivostí, bezohledností, nelidskostí a mnoha jinými, podobnými negativními jevy. To však je jen dokonalý odraz hodnot, jaké lidé nosí, skrývají a pěstují ve svém nitru. Je to závist, nenávist, nepřejícnost, nemorálnost, materialismus, plytkost, povrchnost myšlení a podobně.

Pokud se tedy ptáte, co konkrétně dělat, aby byla budoucnost lepší, tak v první řadě změnit a zušlechtit vlastní vnitřní život, na základě čeho se začnou zlepšovat i vnější poměry.

Neboť jak již bylo řečeno, skutečná změna k lepšímu se se děje vždy pouze zevnitř směrem ven. Pokud se totiž změní to vnitřní, změní se nakonec podle toho i to vnější.

Náš svět, který nedokáže pochopit tuto jednoduchou souvislost zažil právě z tohoto důvodu velké množství různých krvavých revolucí a nejrozličnějších snah o změnu vnějších poměrů pouze čistě vnějším způsobem. A když bylo nakonec nejednou v potocích krve svrženo to staré, to nové, co přišlo, začalo brzy vykazovat stejné, nebo velmi podobné chyby a nedostatky.

Bylo tomu tak proto, že lidé se vnitřně hodnotově neobrodili, ale zůstali stále stejní. Každá vnější změna poměrů byla pak jen symbolická a totéž zlo se ve společnosti začalo projevovat opět, pouze v nějakých jiných formách.

Znamená to tedy, že vnitřní hodnotová obroda lidí je nezbytným a rozhodujícím prvním krokem, kterým se začínají měnit společenské poměry skutečně k lepšímu. Jakékoliv jiné zákonné, legislativní, politické, nebo revoluční změny musí být vždy bez tohoto vnitřního obrození lidí kontraproduktivní.

No a na závěr se ptáte, jak si představuji budoucnost sám za sebe. Každá budoucnost je vždy jen sklizní přítomnosti. Co tedy budeme jako lidé svou vnitřní hodnotovou orientací zevnitř směrem navenek v současnosti sít, důsledky toho budeme muset v blízké, nebo vzdálenější budoucnosti sklízet.

Zde tedy nejde o nějaké osobní představy krásné budoucnosti. Zde jde od důsledně zákonitý děj, který nerespektuje naše pocity a přání, ale jedině to, co vznešeností, nebo naopak nízkostí hodnot směrem zevnitř navenek v současnosti rozséváme. Jedině tomuto a ničemu jinému bude odpovídat budoucnost, a to bez ohledu na jakékoli krásné představy a sebeklamy, které odmítají respektovat tuto železnou zákonitost.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

Minulost a současnost ovládání mas elitou. Změnilo se jen málo!

Už v dávné minulosti lidstva se vyprofilovaly tři základní společenské vrstvy, přetrvávající až dodnes. První je na vrcholu stojící, úzká elita. Třetí jsou masy, které se elita snaží co nejefektivněji ovládat a držet v područí, ba až v otroctví, nejlépe s možností rozhodování o životě a smrti.

No a druhou, mezi nimi stojící vrstvou je společenská vrstva výkonné moci elity, reprezentující různé stupně řízení společnosti, která reálně uskutečňuje nejšpinavější práci směrem k ovládání a zotročování mas. Odměnou za to je vyšší příjem a vyšší společenské postavení.

V různých dobách se tato základní struktura uplatňovala různým způsobem a úspěšně se uplatňuje dodnes. To jediné, co se vždy měnilo byly jen vnější formy, ale podstata zůstává stále stejná.

Už ze starých egyptských maleb je známé zobrazení tří otroků, pracujících na poli, jejichž pohánějí do práce čtyři dozorci. Šlo o dobu otevřeného a bezohledného zotročení mas elitou, přičemž rozdíl mezi otrokem a obyčejným, chudým, manuálně pracujícím svobodným člověkem byl pouze minimální.

Elita vládla lidu tvrdou rukou a samozřejmě vždy se našlo dostatek dobře placených poskoků, kteří drželi masy v poslušnosti prostřednictvím hrubého fyzického násilí. Tyto bezohledné lidské kreatury, i když samy pocházely z mas, se kvůli svému vyššímu finančnímu příjmu a společenskému postavení neváhali stát krutým nástrojem v rukou elity a její bezohledné nadvlády nad obyčejným lidem.

Po nástupu feudálního systému vše dále pokračovalo, jen v trochu jiné, změněné podobě. Masy, zejména venkovského obyvatelstva, už sice nebyly otroky, měly však povinnost odpracovat zdarma určitý objem práce na majetcích tehdejších elit. Ale protože šlo o objem mimořádně vysoký, byly nutné donucovací složky, které bezohledně a pod hrozbou tvrdých fyzických trestů zajišťovaly plnění těchto povinností.

Zajímavé však je, že feudalismem vstupuje do hry kromě dosavadní, tvrdé formy nadvlády elit nad masami také prvek mentálního ovlivňování. Jeho účelem bylo již v zárodku, v myšlení lidí potlačit narůstající, přirozený odpor vůči nespravedlnosti.

Žel, k této roli se propůjčila církev, která namísto svého poslání hájit spravedlnost, lásku k bližním a práva slabých, působila v zájmech silných, za co získávala peníze, majetky a vysoké společenské postavení.

Feudalismem však do určité míry končí epocha tvrdé a otevřené nadvlády elit nad masami a začíná epocha nová. Epocha nadvlády měkké, v níž pozvolna začíná nabývat stále větší převahu mentální manipulace a mentální ovládání. Zdánlivě se tedy vše jakoby zhumanizovalo, avšak ve skutečnosti se změnila pouze vnější forma, přičemž cíl zůstal stále stejný.

Jakýmsi přechodem k novodobé epoše měkkého ovládání mas jsou dva společenské systémy dvacátého století, ve kterých to bylo ještě půl na půl. To znamená, že se vyznačovaly jednak tvrdým vynucováním absolutní poslušnosti mas prostřednictvím státního teroru a jednak intenzivním propagandistickým ovlivňováním obyvatelstva požadovaným ideologickým směrem. Šlo o komunismus a fašismus.

Po druhé světové válce, možná také trochu důsledkem hrůz, jaké musel svět prožít, se postupně začíná zejména na západě dostávat do popředí měkká forma ovládání mas, jejíž vrchol prožíváme v současnosti.

Cíl však zůstává stále neměnný. Je jím dosažení co nejefektivnější poslušnosti mas a jejich co nejefektivnějšího zotročení. Jediný rozdíl je v tom, že v minulosti byly nástrojem tohoto zotročení reálné fyzické okovy a řetězy, zatímco v současnosti jde o okovy a řetězy duší a myslí. Toto novodobé spoutávání vědomí obyvatelstva se totiž děje prostřednictvím médií, nebo jiných, především nevládních organizací, s možností vlivu na společenské povědomí.

Probíhá to tak, že zejména mediálně, ale i mnoha jinými způsoby jsou do povědomí společnosti cíleně vnášeny různé destruktivní prvky, jejichž implementace má za následek dezintegraci osobnosti, protože s osobností, vnitřně dezintegrovanou se dá mnohem snadněji manipulovat a dostat ji právě tam, kam elita potřebuje.

Jedním z takovýchto dezintegračních prvků, zaměřených už na děti útlého věku je prosazování gender ideologie. Ta tvrdí, že dosavadní základní členění pohlaví na chlapce a dívku podle očividné fyzické stavby je již zastaralé a moderní době nevyhovující. Takovýto názor dokonce spadá do kategorie škodlivých rodových stereotypů a musí být překonán možností svobodné volby jedince z padesáti dalších rodů, z nichž si lze volně vybírat a identifikovat se s nimi.

Konfrontace osobnostně ještě nevyzrálých dětí a mladistvých s těmito skutečnostmi má však za následek, ba přímo způsobuje jejich vnitřní dezintegraci. Dítě totiž začíná být na pochybách, kým vlastně je. Začíná tápat v základních věcech, které byly dosud jasné a o kterých se nepochybovalo.

Osobnost dítěte a jeho vnímání reality je otřeseno. Bez pevné opory v samém sobě se pak stává snadno manipulovatelným jedincem. A to je cíl! O dosažení populace právě takovéhoto typu jedinců elitám jde, přičemž toto je jenom jeden ze způsobů cíleného, destruktivního vlivu na současnou mládež.

Úspěšným výsledkem dlouhodobého, širokospektrálního sociálně inženýrského působení je stav dnešní mládeže, která v Čechách ve formě protestů proti prezidentovi Zemanovi, nebo na Slovensku ve formě protestů za slušné Slovensko, vytváří atmosféru společenského neklidu a snaží se prosadit zájmy nadnárodních elit, jdouce proti reálným zájmům vlastního národa .

Mezi další prvky, cíleně otřásající integritou osobnosti je odstraňování a potlačování národních kořenů prostřednictvím multikulturní rozmanitosti. Prosazování imigrace a snaha o rasové míchání bílých Evropanů s tmavým obyvatelstvem je opět pouze sociálně inženýrským pokusem elit o vytvoření nové, národně i rasově dezintegrované masy, která, vytržená z vlastních kořenů, bude mnohem snadněji ovladatelná a manipulovatelná.

V jisté moudré knize je totiž psáno: "Původ dává oporu pro celé bytí každého jednotlivce." A tak také náš národní původ a naše národní identita mají velký význam pro celé naše současné pozemské bytí. Cílem všech multikulturních snah není tedy žádný humanismus, ale je jím snaha o odstranění nejpřirozenější a nejelementárnější opory bytí člověka a dosažení jeho národní dezintegrace.

Dalším z takovýchto osobnostně a mentálně destruktivních prvků je takzvaná společenská korektnost. Médii a dalšími tvůrci veřejného mínění v rukou světových elit bylo cíleně vytvořeno společenské povědomí toho, co je správné, co se má a co se může. A zároveň povědomí toho, co je nesprávné, co se nemá a co nemůže. No a každý, kdo vybočí z tohoto elitami nastaveného rámce je okamžitě společensky znevažován označeními jako islamofob, homofob, xenofob, nacionalista, konspirátor a podobně.

Pokud tedy například v socialismu vládla přímá státní cenzura, tak v současnosti úplně stejně vládne elitami mentálně vynucená autocenzura, na jejímž základě si lidé dovolí mluvit a psát jenom to, co je společensky korektní. Pokud jsou totiž třeba nějak politicky, nebo společensky činní, nebo chtějí něco znamenat, nemohou přece riskovat, aby byli obviněni z politické nekorektnosti a tím pádem mohli být profesionálně, morálně, nebo jinak znemožnění.

I když tedy lidé vnímají mnohé věci jako nesprávné a nemohou se s nimi vnitřně ztotožnit, proti svému vlastnímu přesvědčení o nich hovoří jedině v souladu s politickou korektností. Jinak myslet a jinak mluvit však v dlouhodobějším horizontu vede opět pouze k určité míře dezintegrace osobnosti.

Dalším destruktivním prvkem, s cílem dezintegrace celého společenského povědomí je prosazování homosexuality, jako čehosi úplně normálního, s možností adopce dětí homosexuálními páry.

Není samozřejmě správné přechovávat nevraživost vůči homosexuálům, ale stejně není správné, aby úchylku, kterou homosexualita přece jen je, začala většinová společnost akceptovat jako normu. Ba dokonce, jak se to děje v současnosti, cosi víc, než normu. Kdo totiž například není v umělecké branži homosexuál, není téměř žádnou osobností, hodnou mediální pozornosti.

Společným cílem všech výše zmíněných, ale také mnoha jiných praktik, jako je třeba každodenní záměrné šíření myšlenkového a hodnotového balastu v médiích, který ohlupuje osobnost, jako je úpadková pop kultura, a tak dále, a tak dále, je vyprodukovat vnitřně absolutně a po všech stránkách dezintegrované masy, podobné třtině, která se bude vždy poslušně ohýbat v souladu s tím, kam vane vítr přání světových elit.

A to ještě není všechno, protože do budoucna jsou připraveny mnohé další kroky, zaměřené na dosažení absolutní kontroly nad masami a jejich slepé a bezvýhradné poslušnosti. Je to třeba elitami připravovaný bezhotovostní styk, který bude znamenat absolutní odstranění reálných papírových peněz a mincí. Jde o trend, podporovaný bankéři, politiky, ekonomy, médii a ostatními, dobře placenými poskoky elit, s cílem dosáhnout absolutní kontrolu nad lidmi prostřednictvím absolutní kontroly nad jejich finančními prostředky a nad každou jejich obchodní transakcí.

Pokud totiž někdo vlastní hotovost, je relativně finančně svobodný. Kdo ale hotovost nemá, je bankám vydán na milost, protože v případě potřeby může být zcela lidsky eliminován zablokováním účtu a tak dokonce zemřít hlady.

V souvislosti se současným povinným čipováním psů na Slovensku možná ještě zmínit, že po tomto zákeřném kroku, kterému jak se zdá, povrchní masy vůbec neodporují, bude logicky následovat další krok, který byl avizován již v Janově Apokalypse, kdy budou také lidé samotní na povel elit čipování jako psi. A jako se psy bude pak s nimi také zacházeno!

Jak se všem těmto věcem bránit?

V dobách tvrdé nadvlády elit nad masami se lidé často stavěli vůči jejich bezohlednosti a nespravedlnosti se zbraní v ruce a platili za to vlastními životy.

V současnosti, v období měkké nadvlády elit nad masami, se je proti tomu možné postavit poznáním. Poznáním toho, co se vlastně děje, jakým způsobem je cíleně rozkladná osobnost lidí a jaké se k tomu používají konkrétní prostředky. Hlavními sociálně inženýrskými nástroji v rukou elity jsou média, nevládní organizace, ale třeba také moderní, konzumní, úpadková pop kultura. Tito všichni společně se snaží o dosažení požadované úrovně osobnostní dezintegrace jednotlivců, kteří se mají změnit na tupé, poslušné a nemyslící konzumní stádo, sloužící jedině elitě a jejím zájmům.

Myslím, tedy jsem!

Kdo se v dnešní době měkkého ovládání mas elitami na principu mentálních manipulací nesnaží samostatně kriticky myslet, kdo pouze naivně přijímá to, co pro něj vymysleli jiní a nabízejí mu to v médiích, kdo se bez jakéhokoliv odporu zařazuje do povrchní a živočišné mělké masy konzumních spotřebitelů, ten v podstatě ani nežije! Ten není žádnou skutečnou a samostatnou osobností. Ten je jen bezduchým produktem promyšleného, sociálně inženýrského mechanismu, který bez vlastního vědomí slouží elitě, přičemž tato elita ho sérií postupných kroků žene do absolutního otroctví.

Pravda vás vysvobodí!

Částí velké, osvobozující Pravdy je také poznání podstaty a charakteru současné manipulace a ovládání mas elitami, které dává každému člověku možnost osvobodit se a vymanit se z těchto manipulací. Dává mu možnost nabýt vlastní lidskou důstojnost prostřednictvím plného rozvinutí schopnosti samostatného, kritického myšlení a zvažování.

A pokud člověk dá nejen na rozum a rozumové zvažování, ale zapojí do toho také vlastní cítění, nebo jinak řečeno tušení, které vyvěrá z největších hlubin jeho osobnosti, stane se opravdu schopným rozlišit skutečné dobro od dobra domnělého a skutečnou pravdu od pravdy domnělé.

Široká cesta sebevražedné plytkosti mas, nekriticky podléhajících mainstreamovým médiím je širokou cestou, vedoucí k úplnému zotročení každé takovéto nezralé osobnosti v područí elity.

Jenom úzká cesta je cestou ke svobodě! Je jí cesta vlastního zvažování a zohledňování impulsů svého citu. Toto je cesta, vedoucí k svobodnému bytí člověka na Zemi bez otrockých okovů, kterými spoutává v současnosti elita duše a vědomí většiny lidí.

A zcela na závěr otázka pro čtenáře. Kam podle vás směřuje dnešní elita masy a dění na naší planetě? Myslíte si, že k míru, k porozumění mezi národy, ke spolupráci a k harmonii, nebo naopak ke sporům, ke konfliktům, k napětí a k přípravě nového světového válečného požáru?

Odpovědí na tuto otázku dostáváme odpověď na to, co je vlastně současná elita zač. Jsou to služebníci Temnoty, kteří pod pláštíkem pěkně znějících slov směřují celý náš svět do temnoty a sebezničení. A právě proto se je třeba vymanit ze všech jejich manipulací a nejít cestami, které nám ukazují všichni současní mediální, političtí, umělečtí, intelektuální, duchovní a jiní služebníci elit jako jedině správné.

PS. V současnosti je na celém světě aktivně využívána rozličná míra tvrdého, nebo měkkého ovládání mas, v různých vzájemných kombinacích.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér

Příspěvek od smilan »

O tom, jak neposkvrněně počít, jak nezemřít a jak se nedat zotročit

Začněme neposkvrněným početím. Jde o nezbytnou podmínku pro zrození kvalitních jedinců a kvalitní mladé generace na náš svět. Neposkvrněné početí není totiž něco, k čemu došlo jen výjimečně a jedinkrát. Naopak, bylo to ukázání cesty a způsobu, jak můžeme pozvednout život na Zemi. Tento ideál může dosáhnout každá žena. Musí ale splnit dvě podmínky. První je početí z čisté lásky a druhou je její vědomí, zaměřeno směrem k Nejvyššímu. Přesně tímto způsobem totiž počala Marie Krista a přesně takto by měli přicházet na svět také všichni lidé.

První požadavek, čili čistá láska, může být splněna poměrně snadno mnohými, hluboce se milujícími páry. Horší je to však už s druhým požadavkem. A sice, s vroucím pohledem upřeným ke Stvořiteli, který většině žen, ale také mužů dneška chybí. A chybí jim nejenom při plození, ale prakticky při všem, co ve svém každodenním životě konají.

No a právě na tento druhý, tak těžko lidmi splnitelný požadavek se nyní zkusme trochu hlouběji zaměřit, protože jeho splnění je schopno propůjčit nejen plození, ale absolutně všem věcem kolem nás úplně jiný rozměr. Rozměr, schopný přinést světu mnohem vyšší osobnostní kvalitu mladé generace a zároveň propůjčit mnohem vyšší kvalitu všem věcem kolem nás.

Absolutní většina lidí naší planety je upřena především na věci hmotné a na výhody a požitky, které jim hmotné věci přinášejí. Jedině toto plně pohlcuje jejich vědomí a myšlení.

Aniž by to oni sami tušili, se však tímto způsobem stávají otroky materie. Otroky hmoty, protože jejich myšlení a vědomí je jí absolutně zotročeno. V jejich myšlení a vědomi už totiž nemá místa vůbec nic, co by materii a s ní spojené materialistické zájmy v něčem přesahovalo. O těchto hodnotách jasně svědčí absolutně všechny rozhovory mezi lidmi, které si kdekoliv náhodně vyslechnete.

V Listech apoštolů, v ostrém protipólu se standardním jednáním pozemských lidí se však nachází jedno velmi zvláštní doporučení v tomto smyslu: "Kupujte, jakoby jste nekupovali, prodávejte, jako byste neprodávali a pracujte, jako byste nepracovali."

Čili dělejte všechny věci tak, jako byste je nedělali. To znamená, buďte nad nimi! Mějte nad nimi nadhled, protože jinak vás pohltí! Jinak vás spoutají! Jinak vás zotročí! A tím vás poskvrní!

Být nad věcmi a konat je tak, jako bychom je nekonali, tělesně se spojovat tak, jako bychom se tělesně nespojovali a tím pádem bylo naše tělesné spojení bez poskvrny, je možné jedině tehdy, pokud je náš vnitřní zrak silně a mocně nasměrován ke Stvořiteli.

Neboť tak, jako Slunce, nacházející se vysoko nad našimi hlavami dává světu teplo, světlo a tím pádem život, tak i Stvořitel, nacházející se vysoko nad vším tvorstvem je původcem života, který vytvořil a který ustavičně udržuje. A proto má k němu směřovat elementární úcta a vděčnost od každého vědomého tvora, který žije v jeho stvoření. Tedy také od člověka! A tato nejpřirozenější věc, jaká vůbec existuje, by nám sama o sobě zcela přirozeně poskytla i potřebný nadhled nad materií.

Lidé však nemají ani vděčnosti, ani úcty ke Stvořiteli! Tím ale automaticky ztrácejí potřebný nadhled, co se projevuje tak, že materiální věci a požitky se jim stávají vším.

Absencí nezbytného nadhledu se stávají otroky věcí a poskvrňují se jimi! Poskvrňují se chamtivostí, bezohledností, podvodem, lží a nespravedlností při jejich nabývání. A ve svém stavu, bez úcty plného a vděčného pohledu, nasměrovaného ke Stvořiteli se také poskvrňují nízkými pudy a smyslností při tělesném spojení.

A proto také téměř nic, co v současnosti lidé dělají, nemá požehnání Shora. Jsou to pouze čistě lidská díla, bez požehnání Páně, která i kdyby byla jakkoli velká, nečeká nic jiného, než osud pyšné babylonské věže.

Neboť jak naši předkové moudře říkali: "Marné každé namáhání, kde není Boží požehnání."

Proto člověče lehej, vstávej, pracuj, raduj se, ale také snášej všechny své strasti s díkem a úctou ke Stvořiteli. Jen tak se staneš pánem nad materiálními věcmi a nestaneš se jejich otrokem. Jen tak neposkvrníš své bytí nízkostí, kterou se nevyhnutelně poskvrňují ti, co vidí vrchol všeho pouze ve hmotě a hmotných požitcích. A proto, kvůli jejich dosažení, nejednou nepohrdnou ani podvodem, ani lží, ani nespravedlností, ani nečestností, ani podlostí.

Ty však člověče, vzhlížej v úctě, v bázni a s díkem k Nejvyššímu, abys měl dostatečný nadhled nad věcmi a svou chtivostí po nich si neposkvrnil svou duši!

Člověče, kupuj proto, jakoby si nekupoval, prodávej, jakoby si neprodával a pracuj, jakoby si nepracoval.

Zkoušej to neustále, protože nakonec, když přijde tvůj čas, měl by si dokázat také zemřít, jakoby si neumíral. S pohledem upřeným k Pánu by ses měl dokázat v hodině vlastní smrti povznést nad své umírání a tím ho přesáhnout. Pokud to totiž dokážeš, stane se ti to realitou! Stane se ti realitou tvé další, pokračující bytí v blízkosti Páně, v jeho království nebeském.

Pokud však chceš člověče toto jednou dokázat, uč se upírat svůj vnitřní zrak v úctě a vděčnosti ke Stvořiteli, aby se ti to stalo naprostou samozřejmostí. Naprostou samozřejmostí také v exponované chvíli vlastní smrti, protože pak opravdu dokážeš zemřít, jakoby si neumíral. Tak se staneš vítězem nad smrtí a překonáš vlastní smrtelnost, protože pro toho, kdo se naučil upínat své vědomí k Nejvyššímu přece žádné smrti není. Neboť Pán je život! Život věčný, pulzující, burácející a překypující!

Smrt je proto jenom pro ty, kteří kupovali, jakoby kupování bylo vším!

Smrt je jenom pro ty, kteří prodávali, jakoby prodávání bylo vším!

Smrt je jenom pro ty, kteří pracovali, nebo nutili pracovat jiných, jakoby jedině práce byla vším!

A proto, když budou umírat, bude také umírání pro ně vším! Jejich duše a jejich vědomí bude do něj plně vtaženo tak, jak byly oni během celého svého života plně a bez nadhledu vtaženi pouze do materiální reality.

A proto se nakonec pro ně jejich smrt stane nejen smrtí fyzického těla, ale také smrtí duše a celé jejich vědomé osobnosti! Osobnosti, která se nenaučila vzhlížet s úctou a vděčností ke Zdroji všeho Života, čím sama sebe od tohoto Zdroje odřízla, protože hmotné věci a požitky byly pro ni mnohem důležitější, než Zdroj bytí samotného a nejvznešenější Původce všech věcí. Věcí, které jsou tu pro nás a jsou nám k dispozici, avšak v žádném případě nesmíme dopustit, aby nás zotročily tak, jak jsou jimi až pod lidskou důstojnost zotročení dnešní lidé.
Zamčeno

Zpět na „Globální moderovaná diskuse“