Úvahy o životě uživatele smilan

Prostor pro globální, obecná nebo taková témata, která se nehodí do žádné z výše uvedených kategorií.
smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér
Avatar uživatele

Příspěvekod smilan » 06.08.2018, 17:22

Sobecká hloupost, opakující se každé léto

Zkuste si poslechnout nějakou komerční rozhlasovou stanici, vysílající hlavně hudbu a každou hodinu krátké zprávy. Součástí zpráv je předpověď počasí, no a právě předpovědi počasí se to týká.

Prázdninové měsíce jsou totiž obdobím vrcholu léta, což se projevuje vedry a suchem. Tak tomu bylo také 17.7. 2018, kdy jsem si vyslechl inkriminované zprávy. Venku vše pomalu vysychalo, chřadlo a živořilo. Už déle vydatně nepršelo, bylo velmi teplo a sucho, s výrazným deficitem vláhy. Kukuřici se od sucha stáčely listy, vysychaly dýně, brambory i ostatní plodiny. Celá příroda až doslova prahla po vláze a čekala na ni jako na požehnání.

No a za tohoto stavu oznamoval v předpovědi počasí bodrý hlas moderátora, že žel počasí se zhorší, zamračí se a na většině území bude hrozit déšť.

Tyto jeho slova jsou svědectvím neuvěřitelného sobectví a fatálního odtržení od reality. Dotyčný pán a jemu podobní totiž vnímají déšť během léta jako hrozbu.

Ale hrozbu čeho? No přece jejich osobních volnočasových aktivit! Jako nebezpečnou hrozbu jejich pikniků, výletů, mejdanů, hudebních festivalů a jiných příjemných způsobů letního užívání si. Podle tohoto druhu konzumně zaměřených lidí by bylo nejlepší, kdyby stále svítilo slunce s teplotou kolem třiceti stupňů. To by bylo léto, jaké má být a jaké by jim dokonale vyhovovalo. Déšť je pro ně hrozba, protože jim znepříjemňuje jejich plány, nebo je dokonce někdy zcela znemožňuje.

Tito lidé totiž vůbec netuší, a ani je to nezajímá, že rostlinné produkty, které jsou pěstovány pro naši obživu potřebují optimální počet slunečných dní, ale také optimální množství srážek a vláhy. A to kvůli tomu, aby mohlo být všeho hojnost na našem stole.

K jednoduchosti takovéhoto pochopení však tito lidé nikdy nedošli, protože oni přece nakupují v obchodních řetězcích, a tam je vždy všeho dostatek. Souvislost deště s tímto dostatkem vůbec nechápou a ani nad tím nikdy neuvažovali.

Ale všechno je jinak! Avizovaná "hrozba" deště, která se pak opravdu na základě zmíněné předpovědi počasí naplnila, nebyla vůbec žádnou hrozbou, ale požehnáním. Velkým požehnáním pro přírodu a všechno rostlinstvo, které mohlo konečně doplnit alespoň část svého deficitu vláhy, a které si po ochlazení mohlo alespoň na chvíli odpočinout od veder.

Celá tato záležitost nám ale ukazuje mnohem více, než se na první pohled zdá. Ukazuje nám neuvěřitelnou hloubku sobectví mnoha současných lidí, kteří vnímají realitu života jedině prizmatem toho, co je pro ně osobně výhodné, přičemž nejsou schopni chápat širší souvislosti života.

Ne déšť je hrozbou milí přátelé! Vy sami, s vaším úzkoprsým smýšlením a sobectvím jste hrozbou pro tento svět! Neboť ve svém egoismu a absolutním odtržení od reality vidíte hrozbu tam, kde jde ve skutečnosti o požehnání. Vidíte tedy zlo tam, kde jde o dobro. A naopak, to co vy osobně považujete za dobro, je ve skutečnosti jen vašim sobectvím, a tedy zlem.

Je však katastrofou, že tento konkrétní příklad, který zde zmiňujeme, je obrazem a svědectvím celkového vztahu mnoha lidí k životu jako takovému. Podobně sobeckým způsobem totiž neuvažují pouze ve vztahu k počasí, ale ve vztahu ke všemu. Je tím poznamenána celá jejich struktura myšlení, jakož také jejich základní hodnotová orientace.

Po celý svůj život proto žijí v království křivých zrcadel, ve kterém jim jejich egoistické zaměření jenom na sebe sama křiví vnímání skutečné reality. A proto jménem svého sobeckého kultu takzvaného "dobra" pustoší přírodu a drancují planetu. Děje se tak pro jejich "dobro" a jejich blahobyt, které jsou ve skutečnosti jen sobeckou bezohledností, neschopnou vnímat, jak všemu kolem sebe ubližují.

Taková je pravda o našem světě a na naší civilizaci. Taková je pravda o egoisticky bezohledných lidech našeho světa, kteří chtějí žít naplno a užívat si. To je pro ně hlavním měřítkem věcí! To je rozhodující! Vše ostatní je vedlejší a nezajímavé.

Jak ale nazvat takovéto bytosti? Jak je označit a jak je pojmenovat? Jsou to opravdu lidé? Neboť pravá lidskost, skutečná lidskost začíná až tam, kde jsme schopni povznést se nad své vlastní, sobecké zájmy.

Pravá lidskost začíná až tam, kde jsme schopni vnímat vše živé kolem nás v širších souvislostech a ne pouze prizmatem vlastních sobeckých přání. V souvislostech toho, že ne moje osobní přání jsou středem vesmíru a měřítkem všech věcí, ale že každý z nás je drobnou součástí velkého celku univerza. A podstata lidskosti spočívá v chtění dobra tohoto velkého celku. V chtění dobra, které přináší požehnání všem bytostem a bere ohled na vše, co je existuje.

Hledět pouze na své vlastní dobro a své vlastní přání bez ohledu na cokoliv jiného je naopak neštěstím a hrozbou našeho světa. Je to něco ubohé a nízké, co nás lidsky devalvuje a znehodnocuje.

Buďme proto lidmi a ne sobci! Mysleme jako lidé, mluvme jako lidé, jednejme jako lidé a vnímejme svět jako lidé!

A zároveň nebuďme povrchními! Povrchně nepřijímejme nejrozličnější konzumní hlouposti, které se do nás snaží ze všech stran hustit a jejichž nekritickým přijímáním pozvolna degeneruje naše lidskost.

Buďme lidmi a nikdy nezapomínejme, že skutečná lidskost začíná až tam, kde je v mysli, ve vědomí a v jednání rozhodující dobro celku. Neboť když se bude dařit celku, bude se dařit i všem jeho částem, tedy také nám osobně.

Pokud však budeme poškozovat celek našimi osobními přáními, pokud je budeme uskutečňovat na jeho úkor, nepředstavitelná síla celku univerza se začne pozvolna stavět proti nám. Začne se proti nám bouřit, začne nás bít a nakonec, pokud se ani pod údery přírodních sil nevzpamatujeme a nezbavíme vlastního sobectví, budeme muset být v přirozené sebeobraně celku vymazáni z povrchu zemského, i celého tohoto stvoření, kterému svým egoistickým vnímáním dobra pouze škodíme.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š.

smilan
Občasný diskutér
Občasný diskutér
Avatar uživatele

Příspěvekod smilan » 13.08.2018, 17:29

O příčině selhávání standardní politiky

Žijeme v demokracii a ta je založena na demokratických volbách. Ve volbách můžeme zvolit své osobní politické kandidáty, jakož také stranu, s jejíž programem se nejvíce ztotožňujeme. Při opravdu hlubokém pohledu však zjistíme, že všechny strany mají přece jen cosi společného. Že se v určité zásadní věci téměř vůbec od sebe neliší.

Tím společným jmenovatelem jsou totiž vždy jen sliby, směřující k pozvednutí hmotné, materiální a ekonomické úrovně. Všichni svorně vidí právě v tomto jediném lék na všechny naše problémy. Každé volby jsou proto jakýmsi prohlášením velkého, společného přesvědčení, že jediná cesta ke štěstí, prosperitě a pozvednutí společnosti je neoddělitelně spojena pouze s rostoucím ekonomickým potenciálem, s příznivými hospodářskými ukazateli, s větším objemem peněz, s příznivějším podnikatelským prostředím, s vyššími platy, lepšími službami, infrastrukturou a podobně. Prostě neustále pouze hmota, hmota a zase jen hmota.

Z těchto názorů však cítit určitý závan malosti z duší těch, kteří sami sebe považují za potencionální vůdce, kteří jsou schopní vést národ po volbách správným směrem. Cítit z nich osobní upnutí se na druhořadé a fatální nevědomost o duchovní podstatě univerza, postavené na existenci morálních a mravních hodnot. Žádná z politických stran a žádný z kandidátů totiž nezahrnuje do svého programu ani náznak snahy o duchovní, to jest morální a mravní pozvednutí obyvatelstva, čímž v podstatě celá politická sféra odhaluje velmi omezený, duševní obzor všech svých aktérů.

Neboť v chodu našeho univerza vždy bude a zůstane pravdou skutečnost, že pouze z duchovní obrody života, žitého v souladu se základními morálními a mravními zásadami, může vyvstat opravdu zdravý materiální a ekonomický růst, a pouze tato cesta představuje jedinou správnou a plnohodnotnou cestu vzhůru, k harmonii a spokojenosti všech vrstev společnosti.

Žel, náš svět se vydal jinou cestou! Cestou falešného přesvědčení, že pouze čistě materiální rozvoj samotný nám může zaručit spokojenost a pravé lidské štěstí. Jak se však ukazuje, je to naopak cesta k nezdravým vztahům ve společnosti, je to zdroj ustavičného pnutí mezi lidmi, je to brána k osobnímu i národnímu egoismu, a je to v podstatě hlavní příčina, která během celé historie přinášela lidstvu se železnou pravidelností ničivé střety uvnitř národů i mezi jednotlivými národy navzájem.

Pokud se ale v této souvislosti bude někdo snažit upozornit na vyspělé země západního světa, na spokojenost a blahobyt tam panující, měl by rozhodně vědět, že jejich blahobyt je budován většinou vždy na úkor druhých, ekonomicky slabších. A mimo jiné je právě takovýto typ konzumního životního stylu pro všechny obyvatele naší planety neudržitelným, a to z hlediska jejích omezených přírodních zdrojů. To znamená, že tak, jak žije západní svět, nemůže žít obyvatelstvo celé planety, protože naše Země nemá na to kapacity. Pokud to nebudeme respektovat, znamená to jistou cestu k sebe zničení!

Proto je třeba zdůraznit: prvořadým zájmem všech pravých vůdců národů musí být důraz na duchovní, morální a mravní vzestup obyvatelstva, založený na preferování a oceňování hodnot, jako je čestnost, spravedlnost, ohleduplnost, lidskost, dobro, vnitřní ušlechtilost, žitá duchovnost, skromnost, jednoduchost, poctivost a podobně. Jedině z toho základu se může začít odvíjet zdravý a udržitelný materiální rozvoj, který nebudou ohrožovat žádné krize, ani žádné z krizí plynoucí konflikty, ani z konfliktu plynoucí válečné střety.

Ale abychom nezůstali pouze při konstatování situace, ukažme si možnou cestu k uskutečnění tohoto velkého cíle. V současnosti se v různých oblastech společnosti využívá služeb mnoha poradců. Různé podniky a firmy mají své právní, nebo reklamní konzultanty, politici mají své asistenty a podobně. Aby se věci začaly ubírat správným směrem, vůdci, nacházející se na různých úrovních řízení státu, by měli mít ochotu naslouchat i poradnímu hlasu lidí, znalých duchovních zákonitostí a lidí pevných mravních zásad, jehož zohlednění by bylo po vzájemné konzultaci začleněno do výsledných, reálných záměrů a rozhodnutí.

Nebral by se tedy ohled tak, jak dnes jen na peníze a hmotný prospěch, ale braly by se v úvahu také mravní aspekty věcí. Následná realizace takovýchto projektů by pak musela nutně přinést dosud nepoznaný prospěch všem obyvatelům společnosti, a v nemalé míře i celému kolektivu lidí, kteří se o něj zasloužili. Pak by se na vůdce národa pouze stále nenadávalo tak, jak je tomu dnes, ale lidé by si jich vážili a cenili.

Pokud ale budeme vysoké duchovní, mravní a morální principy donekonečna oddělovat od běžného života, jak se to děje dosud, zůstanou tyto dvě věci od sebe navždy na míle vzdálenými. Pak budeme v reálném životě kráčet cestou tupého, bezcitného a chladného materialismu, ve kterém se duchovní hodnoty a jejich reálný dopad na náš každodenní život vůbec neprojevují.

Mravnost a morálka, nesmí být tedy něco, o čem se pouze mluví, ale musí být reálně uplatňovány v praxi, musí být zohledněny při všech rozhodnutích vedoucích pracovníků, ať již ve státním, nebo soukromém sektoru. Musí být zohledněny ve všech vážných záměrech a projektech, a živě přítomné při jejich realizaci od počátečního až do konečného stadia.

Mělo by se tak dít za pomoci konzultantů, znalých duchovních zákonitostí, přičemž tento stav by měl být jen dočasným přemostěním ke stavu ideálnímu, kdy bude každý člověk schopný rozhodovat správným způsobem samostatně, ačkoli to není vůbec tak složité jak se zdá, protože nás k tomu stále vybízí tichý hlas našeho vlastního svědomí. Kdo však dnes naslouchá hlasu svého svědomí? A kdo se jím řídí?

A na závěr něco na Slovanskou strunu. Víte v čem spočívá velká budoucnost Slovanstva, o níž hovořil již německý filozof Herder a ještě mnozí jiní po něm?

Právě ve schopnosti realizace výše zmíněných ideálů, protože Slované mají duchovní, mravní a morální potenciál pozvednout kapitalismus západního typu na mravně a lidsky vyšší stupeň. Mají předpoklady změnit současný, už skutečně morálně zahnívající kapitalismus bez lidské tváře na nový systém s lidskou tváří, který v sobě obsáhne všechno to nejlepší ze starého a obohatí jej o mravní a morální rozměr, který tomu starému chybí.

Slované mají všechny vnitřní předpoklady k tomu, aby ukázali světu jedinou možnou správnou cestu, vedoucí z omylu současné materialistické omezenosti, ke skutečnému a pravému rozmachu národů i celé lidské civilizace.

Pokud však Slované tuto schopnost nerozvíjí a nezrealizují, budou národy Země nadále kráčet svou širokou cestou fatální materiální omezenosti, kterou považují za samospasitelnou, avšak na jejímž konci nás ve skutečnosti nečeká nic jiného, než sebezničení. Nic jiného, jako vnější zkáza, která bude pouze logickou a nezbytnou materializaci naší zkázy vnitřní. Naší zkázy duchovní a mravní.

Obroďme se proto duchovně a mravně! Pak se totiž bude moci naše vnitřní obrození zmaterializovat do podoby obrody vnějších společenských poměrů. Do podoby obrozené společnosti se skutečně lidskou tváří, k realizaci které může přispět každý jednotlivec, chápající tyto jednoduché skutečnosti. A to svým vlastním, osobním, duchovním a morálním obrozením. Bez tohoto nezbytného základu a začátku se totiž věci nikdy nemohou pohnout správným směrem. Neboť každá cesta k velkým cílům může vždy začít pouze prvním krokem.

A proto ho učiňme! Každý sám za sebe!


Vrátit se na “Globální moderovaná diskuse”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Nejsou tu žádní registrovaní uživatelé a 1 host

cron